Cesta srdcem Šumavy
Cesta na Obří hrad je výpravou časem i přírodou. Dobrodruzi, kteří vyrazí z Kašperských Hor, překonají sedm kilometrů sotva dotčené divočiny plné lesů nevídané krásy, kamenných moří vytvořených v době ledové a nedotčené řeky Losenice. Alternativou je start z Popelné, který nabízí kratší trasu a pohled na keltský odkaz na Šumavě.
Při příchodu na Obří hrad přivítá návštěvníky impozantní pohled na kamenné valy, jejichž umístění se vymyká běžné strategické logice. Hradby, stojící tam, kde by zdánlivě neměly, naznačují účel, který se vymyká našemu chápání. K tomu se přidávají známky kataklyzmatické události, která byla příliš rozsáhlá na to, aby byla dílem lidských rukou.
Obří kostěný most
Místní lidové pověsti oplývají příběhy o obrech. Název " Obří hrad" není spojen se samotným hradištěm, ale spíše se zvláštním nálezem v jeho zdech – světélkující, tři metry dlouhou kostí. Podle místních pověstí tato kost kdysi sloužila jako most přes řeku Salmon River, než podlehla drsnému místnímu klimatu.
Pohled z Obřího hradu přes kamenné moře
Neústupné hledání odpovědí
Navzdory čtyřem archeologickým expedicím v průběhu 20. století Obří hrad stále skrývá svá tajemství o svém původu a účelu. Absence hmotných důkazů záhadu pouze prohlubuje, přičemž Keltové zůstávají nejpravděpodobnějšími staviteli. Badatele však mate vysoká nadmořská výška lokality, která dosahuje 980 metrů nad mořem, což by z místa činilo nejvýše položené keltské hradiště v Čechách. Zároveň se zde nenachází žádná naleziště zlata ani grafitu, které jsou běžně spojovány s keltskými sídlišti. Proč by tedy Keltové budovali opevnění na tak nepřístupném místě, kde se v širokém okolí nic nenachází?
Neobvyklá stavba a záhadná zkáza
Už samotná konstrukce Obřího hradu je svým způsobem anomálie. Stěny postavené z místního kamene vykazují nepravidelné uspořádání, které nemá z obranného hlediska žádnou zjevnou logiku. Stejně záhadná je i destrukce místa, která svědčí o mnohem větší síle, než je lidský zásah. Uvažovalo se o možnosti masivního zemětřesení, ale bez potvrzujících důkazů zůstává teorie spekulativní.
Posvátné místo, nebo útočiště?
Ruiny bývalého keltského hradiště
Teorie o účelu místa se pohybují mezi posvátným druidským rituálním místem a útočištěm v době konfliktu. Některé archeologické nálezy, jako je velký plochý kámen a přírodní skalní brána, naznačují možný náboženský význam, ale konkrétní důkazy chybí. Zmínka o posvátném druidském místě v Caesarových "Zápiscích o válce galské" dodává této teorii další vrstvu, naznačující širší geografický rozsah podobných posvátných míst. Další možností je, že místo obývala dávná civilizace, která zmizela neznámo kam.
Obří hrad na Šumavě je svědectvím bohaté a složité lidské historie protkané legendami. Jeho tajemství, uložená v divoké šumavské krajině, jsou stále výzvou a fascinují ty, kdo se snaží odhalit minulost.
Zdroje: vyslapy.cz, novakoviny.eu, kudyznudy.cz
