Co je to bifázický spánek?

Roger Ekirch představuje v knize At Day’s Close koncept dvoufázového spánku, jenž byl ve středověku normou. První fáze spánku začínala krátce po soumraku a trvala až do půlnoci, pak následovala několikahodinová fáze bdění, kdy lidé prováděli různé činnosti. Potom byl čas na „druhý spánek“, který trval až do rána. Jeho zjištění není založeno pouze na několika náhodných záznamech. Tato praxe byla zaznamenána v mnoha historických pramenech od literárních děl až po osobní deníky a lékařské knihy.

Tento spánkový vzor nebyl omezen jen na Evropu. Doklady o bifázickém spánku byly nalezeny v různých kulturách a lokalitách – od Afriky až po jihovýchodní Asii a Austrálii, což ukazuje, že to byl globální fenomén.

Zdroj: Youtube

Postel a společnost

Spánek ve středověku se neodehrával na luxusních matracích s paměťovou pěnou. Lidé spali na matracích plněných slámou nebo hadry, a to často s celou rodinou nebo skupinou lidí. To ale neznamenalo, že nebyly žádné konvence. Byla zde jasná hierarchie a pravidla, což ukazuje, že středověká společnost přikládala spánku velký význam.

Spící muž
info

Spící muž

Čas na intimitu

Období mezi prvním a druhým spánkem bylo časem plným aktivit. Lidé se věnovali práci, modlitbám, socializaci a dokonce i plánování rodiny. Bylo to ideální období pro intimitu a pro hluboké, upřímné rozhovory. Byl to čas, který lidé věnovali sobě a svým blízkým.

Zdravotní výhody

Ačkoliv moderní výzkumy stále teprve zkoumají potenciální výhody bifázického spánku, existuje teorie, že tento vzor může být přirozenější a zdravější. Ekirch se domnívá, že toto rozdělení mohlo lidem pomáhat lépe zvládat stres a pracovní zátěž.

Návrat k metodám našich předků

Ve světle nových objevů o středověkém spánku bychom se měli zamyslet nad tím, co považujeme za „normální“ nebo „zdravé“ v kontextu našeho odpočinku. Možná bychom se měli vrátit k osvědčeným metodám našich předků a učinit je součástí našeho moderního života. Po všem, co teď víme, by středověký spánek mohl být nejen kapitolou z minulosti, ale i lekcí pro budoucnost.

Zdroje: www.dotyk.cz, en.as.com, www.bbc.com