Robert Phillips žil ve Velké Británii a pracoval pro společnost, jenž se podílela na obnově významné památky. Domů si tehdy odnesl z práce malý suvenýr, a to vyvrtané jádro z jednoho z kamenů této megalitické stavby. Phillips se za nějaký čas odstěhoval do Ameriky a kámen si vzal s sebou na památku. Před několika lety, těsně před svými devadesátými narozeninami, se rozhodl vzorek předat povolanějším. Vědci tak dostali naprosto unikátní příležitost získat o tomto skvostu nové informace.

Nebýt Phillipse, nic se neví!

Vzhledem k tomu, že v současné době je tento komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury, velmi přísně střeženou památkou chráněnou nejen britským zákonem ale i mezinárodními úmluvami, je nemožné získat jeho vzorek. Vrtání do tohoto monumentu je zakázáno i za účelem vědeckého bádání. Starší vzorky se však analyzovat mohou. A tak Phillipsova upomínka z dob minulých umožnila vědcům provést geochemické analýzy pomocí moderních technologií, jež by na konci padesátých let minulého století nebyly vůbec možné.

Podle předešlé studie vědci zjistili, že kameny pocházejí z lomu vzdáleného od Stonehenge asi 25 km. Nový výzkum jim však poodkryl ještě mnohem větší tajemství. „Provedli jsme tomografické skenování horniny, prozkoumali ji rentgenovými paprsky, podívali se na ni pod různými mikroskopy a analyzovali její sedimentologii a chemii," prozradil magazínu Science Alert hlavní autor studie David Nash, profesor fyzické geografie na univerzitě v anglickém Brightonu.

Kameny ze Stonehenge zažily dinosaury

Mineralogům se podařil naprosto úžasný objev. Data, která určili, vypověděla víc o stáří jednotlivých zrn, jenž tvoří masivní bloky zvané sarseny. Většina kamene obsahuje usazeniny z éry před 66 miliony let, tedy z doby dinosaurů! Některá zrna pocházejí dokonce z doby před 1,6 miliardy let.

„Nejvíce vzrušující na tom je, že jsme nyní dostali odpověď na otázku, která nedávala archeologům spát takřka 400 let,“ prohlásila podle agentury Reuters historička Susan Greaneyová z britské kulturní neziskové organizace English Heritage.

Už tehdy věděli, po čem sáhnout

Dále se utvrdili v tom, že se jedná o opravdu výjimečně odolnou stavbu, neboť lidé, kteří kdysi Stonehenge stvořili, použili kameny, které jsou složeny z 99,7 procenta z křemene. To vypovídá o tom, že již před 4500 lety měli lidé velmi kvalitní znalosti o pevnosti a odolnosti materiálu a z nedalekého lomu nepřepravili na stavbu monumentu jen tak ledajaké kameny, ale pouze ty nejodolnější ze všech. „Tyto směsi jsou neuvěřitelně pevné. Přemýšlel jsem, jestli stavitelé Stonehenge mohli znát vlastnosti kamene a vybrali nejen nejbližší a největší balvany, ale také ty, které byly schopny odolat místnímu podnebí ve zkoušce času,“ řekl Nash, aniž by naznačil, k čemu dospěl.

Zdroje: nedd.tiscali.cz, www.novinky.cz, veda.instory.cz