Pokud se chystáte na výlet nebo delší pobyt do přírody, rozhodně byste měli sledovat předpověď počasí a pokusit se tak předejít případným problémům. Během bouřky byste neměli zbytečně vycházet ven z domu. I když k přímému zásahu člověka bleskem dochází jen málokdy, končívají podobné případy často tragicky, a proto je dobré chovat se za bouřky rozumně.

Co dělat, když nás venku zastihne bouřka? Pokud to jde, schovejte se

Pokud vás bouřka venku přeci jen překvapí, měli byste se v ideálním případě schovat. Bezpečný úkryt v takový moment představují budovy, především ty s ocelovou nebo železnou konstrukcí nebo veškeré stavby chráněné hromosvodem.

Ideální místa, kde bouřku přečkat

Pokud jste v přírodě a žádná vhodná budova není na dohled, schovejte se v hustém lese. Staré hájenky nebo zpustlé polorozpadlé objekty nejsou dobrou volbou. Rozhodně si také nevybírejte osamělé stromy na kraji lesa anebo převisy nízkých skal, vhodný úkryt nepředstavuje ani stan. Sezení na izolační podložce jako je karimatka nebo batoh vás před přímým zásahem blesku neuchrání. Pozor! Vyhnout byste se měli i pobytu v bezprostřední blízkosti sloupů elektrického vedení.

Pokud není kde se schovat, neutíkejte!

Největší nebezpečí zásahu bleskem hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech. Během bouřky nezůstávejte na kopcích či holých pláních. Pokud vás bouřka přeci jen překvapí na rozlehlé holé pláni, zastavte se a přečkejte ji v podřepu s nohama a rukama u sebe. V žádném případě nepokračujte dál v chůzi, neutíkejte, nezůstávejte ve skupině lidí a nelehejte si na zem!

Další velké nebezpečí hrozí poblíž vodních ploch, nezdržujte se tedy v blízkosti potoků nebo na podmáčené půdě. Rovnou tedy zapomeňte na koupání, windsurfing nebo plavbu na loďce.

Mobily, elektronické cigarety a jiná zařízení odhoďte rychle pryč

Příliš bezpečné není ani telefonování, či práce s elektrickými a plynovými spotřebiči. Za bouřky venku nepřenášejte kovové předměty, fungují totiž jako hromosvod.

Jak spočítat, jak je bouřka daleko?

Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km, proto v bezpečném úkrytu raději zůstaňte až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená. Jak tohle zjistíte? Při určování vzdálenosti od bouřky se využívá faktu, že světlo je rychlejší než zvuk. Takže zatímco blesk vidíte téměř okamžitě, hrom k vám ještě chvíli putuje. Konkrétně se zvuk pohybuje rychlostí přibližně 331 m/s v závislosti na teplotě vzduchu. S takovou rychlostí zvuk za tři sekundy urazí přibližně jeden kilometr, a právě toho se u bouřek využívá. Stačí tedy počítat sekundy mezi bleskem a hromem, vydělit je třemi a tím získáte přibližně vzdálenost bouřky. Pokud tedy napočítáte třeba 15 sekund, je od nás bouřka přibližně 5 kilometrů.

Je bezpečné jet během bouřky autem?

Jestliže vás zastihne bouřka v automobilu, nemusíte se blesku příliš obávat. Necháte-li okna i dveře zavřená, poskytne vám plechová karoserie spolehlivou ochranu. Jediné, na co dejte pozor, abyste přizpůsobili rychlost a styl jízdy extrémním povětrnostním podmínkám, které bývají vedlejším efektem bouřky. V případě silných nárazů větru buďte také připravení na padající stromy či větve. Vždy je nejlepší zcela zastavit a přečkat nepřízeň počasí v autě zaparkovaném na bezpečném místě.

Jaká je první pomoc při zásahu bleskem?

Pokud najdete někoho zasaženého bleskem, mějte na paměti, že musíte dbát v první řadě na svoje bezpečí. Což v praxi znamená vědět, že je bouřka už dostatečně daleko a vy můžete v klidu a bez rizika přenést zasaženého na bezpečné místo. Neprodleně zavolejte odbornou pomoc a dále postupujte podle instrukcí záchranné služby a podle konkrétního stavu zasaženého. Zhruba ve třetině případů způsobí zásah bleskem srdeční zástavu, může dojít k zástavě dýchaní a k šoku. K základní první pomoci tedy stačí resuscitace a protišoková opatření. Zásah blesku navíc člověku často způsobí popáleniny a někdy může dokonce začít hořet oblečení. Zásah blesku může způsobit trvalá poškození například srdce či mozku a poškozený může trpět ztrátami paměti. V těch lepších případech je člověk po zásahu bleskem jen dezorientovaný, ale jinak je schopen normálně fungovat.

Na závěr si přečtěte pár zajímavých čísel o blesku:

  • Napětí: 10 až 50 milionů voltů
  • Proud: až 50 000 ampér
  • Teplota v kanálu výboje: až 30 000 stupňů Celsia
  • Průměrná energie jednoho blesku: 250 kilowatthodin
  • Trvání blesku: cca čtvrt vteřiny
  • Roční počet bouřek na zemi: cca 16 milionů
  • Roční počet blesků na zemi: cca 3 miliardy
  • Pravděpodobnost zásahu člověka bleskem: 1:3 000 000

Po úderu bleskem denně na zemi v průměru zemře 10 lidí

Zdroje: www.meteopress.cz, www.hzscr.cz, zpravy.aktualne.cz