Barvu bazénů určují vysoké koncentrace minerálů, včetně vápníku, síranů sodných a síranů hořečnatých, které se ve vodě shromažďují. Jelikož jezero nemá odtok a je naplňováno vodou z okolních hor, až při intenzivním odpařování se pozná, jak je půda z kopců bohatá na minerály. Různé odstíny jednotlivých bazénů závisí na koncetraci látek v každém z nich. Biochemici taktéž zjistili, že každý bazén si "přitahuje" svou vodu svým charakteristickým minerálním profilem, která se shromažďuje ve svém bazénu a při odpařování tvoří danou barvu.

Další zajímavostí je, že jezero obsahuje nejvyšší koncentraci síranů na světě. Vědci ho označují jako kus Marsu na planetě Zemi. Polemizují nad tím, zda není jezero na místě kráteru po meteoritu, který mohl dopadnou právě z Marsu. Tvrdí, že toto jezero může obsahovat "marťanský život". Bioanalýza ze strakatého jezera odhalila drobné organismy žijící v bazénech, z čehož byli vědci šokovaní. Optimisticky předpokládají, že pokud je možný život v takto koncentrovaných vodách připomínající podmínky na Marsu, může existovat život i na Rudé planetě, což by byl vzrušující objev.

Skvrnité jezero bylo domorodými obyvateli národa Okanagan po staletí považováno za posvátné místo. Věřili, že každý z kruhů má jiné léčivé vlastnosti. Jezero bylo původně známé Prvním národům v údolí Okanagan jako Kliluk. Během první světové války se minerály z jezera používaly k výrobě munice. Dělníci byli schopni každý den vytěžit až jednu tunu soli. Pozemek byl 40 let v osobním vlastnictví rodiny Ernesta Smitha. Ta ho v roce 2001 prodala do rukou národa Okanagan. Koupě zajistila ekologickou i kulturní ochranu jezera. Právě proto se návštěvníci nedostanou za plot s cedulí označující, že se jedná o citlivou oblast. Na jezero je ale dobrý výhled z dálnice číslo 3.

(Zdroj: www.hellobc.com/stories/the-magic-of-spotted-lake-in-osoyoos/ a https://www.youtube.com/watch?v=mI-J4QExImQ)