Amorání a bez emocí
Jiří Straka se stal nechvalně proslulým již v útlém věku. Ačkoli pocházel z rodiny, která na první pohled vypadala obyčejně, jeho deviantní chování se začalo projevovat během dospívání. Přestože disponoval nadprůměrnou inteligencí (IQ 125), základní školu dokončil pouze s průměrnými výsledky. Hlavní problémy spočívaly v jeho emočním a sexuálním vývoji. Psychiatři ho později charakterizovali jako amorálního a zcela bez emocí. Po dokončení základní školy nastoupil na hornické učiliště ve Stochově, kde během týdne bydlel na internátu a o víkendech pobýval v Praze. A právě jeho pobyt v hlavním městě znamenal začátek děsivé kapitoly.
Vláda teroru
Hrůzovláda Jiřího Straky propukla v noci 8. dubna 1985, kdy v Novodvorské ulici v Praze brutálně napadl třiadvacetiletou Alici. Srazil ji k zemi, odvlekl do nedalekého parku a podrobil děsivému utrpení. Znásilnil ji a pak bezcitně udusil tak, že jí do úst a nosu nacpal hlínu, kameny a kalhotky.
Jen o měsíc později, 4. května, Straka udeřil znovu. Tentokrát se jeho obětí stala třicetiletá Věra z Hloubětína. Když upadla do bezvědomí, znásilnil ji a pak uškrtil podprsenkou. V děsivém schématu pokračoval i 16. května v Dejvicích, kdy podobným způsobem zavraždil další ženu. Tu uškrtil připraveným provazem a opaskem.
Příběh přeživšího
Významný průlom v případu přinesla dvacetiletá restaurátorka, která Strakovu brutalitu přežila. Žena policistům poskytla klíčové informace, jež vedly 22. května 1985 k zatčení pachatele. V té době bylo Strakovi 16 let.
Přes svůj mladý věk si Strakovo jednání vysloužilo přísné právní postihy. Jeho spolupráce během výslechu a bezcitné přiznání odhalily obraz nelítostného predátora. Vysoká inteligence mladíka, rychlé reflexy a zavádějící vzhled ho činily obzvláště nebezpečným. Od února do května 1985 napadl celkem 11 žen, přičemž tři z nich zemřely a další dvě o vlásek unikly smrti. Trestné činy Straky nezahrnovaly pouze vraždy, ale i opakovaná znásilnění a krádeže.
Doživotní vězení
Jiřímu Strakovi bylo v době odsouzení šestnáct let
Navzdory svým ohavným zločinům Straka díky svému věku unikl trestu smrti a dostal desetiletý trest. Vězeňský život byl pro něj krutý, poznamenaný šikanou a pokusy o vraždu. Jak poznamenala jeho matka, přežil díky ochraně silnějšího spoluvězně. Během věznění se Straka snažil o nápravu: vyučil se pekařem, konvertoval k protestantismu a podstoupil kastraci, ačkoli odmítl operaci mozku.
Nový život
Po Strakově propuštění v roce 1994, na základě amnestie Václava Havla, následovala psychiatrická léčba. Jeho pobyt jako vzorného pacienta v psychiatrické léčebně byl poznamenán užíváním drog. V roce 2004 byl propuštěn na svobodu. Poté se seznámil se svou budoucí manželkou, s níž nyní žije pod příjmením Novák a společně vychovávají její dítě z předchozího manželství.
Temný stín Prahy
Příběh Jiřího Straky není jen příběhem o kriminalitě, ale i zamyšlením nad složitostí lidské psychologie a schopností transformace. Jeho cesta od problémového adolescenta k notorickému zločinci, a nakonec ke zdánlivě napravenému jedinci vyvolává otázky o povaze zla, vykoupení a možnosti změny. Jeho případ zůstává jedním z nejzávažnějších a nejznámějších v českých dějinách, temným stínem vrhaným na Prahu.
Zdroje: zoom.iprima.cz, onlyu.cz, ctidoma.cz
