Indický rituál ‘házení dětí‘
Indie je zemí, kde mají tisícileté tradice, víra a náboženské rituály hluboké kořeny. Mnohé bohatá kultura a historie fascinuje, další ale často děsí. Velkou pozornost a vášnivé debaty vyvolává například rituál ‘házení dětí‘, který se pravidelně koná ve městě Solapur v indickém státě Maháráštra.
Oslava, nebo nebezpečí?
Tato zvláštní a poněkud šokující tradice spočívá v tom, že děti do dvou let jsou hozeny z výšky 30 až 50 metrů ze svatyně nebo mešity do shromážděného davu. Všem přítomným divákům, kteří se pod svatyní shromáždí, je pak svěřena důležitá úloha zachytit padající dítě do rozprostřeného plátna či sítě.
Čtěte také
Házení dětí ve jménu víry
Rituál se datuje zhruba 700 let zpět do doby, kdy byla úmrtnost novorozenců vysoká a nemoci byly na denním pořádku. Kněží tehdy radili rodičům, aby své nemocné děti házeli z výšky s vírou, že je Bůh zachrání. A ačkoli je tato praxe pro mnohé nepochopitelná a v dnešní době i kontroverzní, je pro obyvatele tohoto regionu součástí jejich víry a kultury.
Dnes je tento rituál již více než 50 let prováděn nezávisle na zdravotním stavu dítěte. Naopak se stal spíše oslavou a náboženskou povinností. Navzdory pokroku ve vzdělanosti a dostupnosti lékařské péče se tento rituál dodržuje i mezi vzdělanými rodinami. Obyvatelé věří, že rituál přinese štěstí a dlouhý zdravý život jejich dětem. Někteří věří, že pokud jsou přítomni během provádění rituálu, budou mít brzy vlastní dítě.
Kulturní dědictví, nebo barbarství?
Nicméně v moderní době se tato praxe stále více stává terčem kritiky. Organizace na ochranu práv dětí označují rituál za "barbarský" a snaží se jej zastavit. Kromě fyzického nebezpečí je zde také obava z psychického traumatu, které může rituál způsobit malým dětem. Na druhé straně zastánci tradice tvrdí, že rituál je nezbytnou součástí jejich víry a kultury.
Čtěte také
Zastavení takových tradic je v Indii komplikovaný proces, který často vyvolává odpor mezi místními obyvateli. To je důvod, proč se rituál v mnoha oblastech stále praktikuje, navzdory zákazům a snahám o zastavení ze strany různých organizací a vlády.
Víra a tradice se často míjejí s moderními pohledy na lidská práva a ochranu dětí. Rituál házení dětí v Solapuru je jasným příkladem tohoto konfliktu. Na jedné straně stojí silná víra a kulturní dědictví, na druhé obavy o bezpečí a psychickou pohodu dětí. I když jsou zde snahy tento rituál zastavit, zdá se, že cesta k harmonizaci tradice s moderními standardy je dlouhá a plná výzev.
Zdroje: edtimes.in, mentalitch.com, ctidoma.cz
