Pojďme si nejprve udělat pořádek v pojmech! Kdo je sněžný muž a kde by měl žít?
Yetti je údajně až 2,5 metru vysoký chlupatý tvor podobný lidoopovi nebo pravěkému člověku. Lidé se obvykle domnívají, že jde o neznámý druh primáta, možná dokonce o blízkého příbuzného člověka, jako byl například neandertálec. Podle nejrůznějších teorií by se měl pohybovat na území Himalájí.
Bigfoot se od yettiho v určitých vlastnostech liší. Jeho velikost se odhaduje kolem dvou metrů. Jeho tělo by měla pokrývat hustá srst šedé, černé nebo červené barvy. Jde o postavu severoamerického folklóru a místo v Himalájích byste tak na něj měli narazit spíš v lesích severozápadu USA a kanadské provincie Britská Kolumbie. Navzdory absenci důkazů je o jeho existenci podle posledních výzkumů přesvědčeno 21 % Američanů!
Nejvěrohodnější důkaz byl možná podvod
Krátký filmový záznam z roku 1967 byl jedním z hlavních důkazů, který se v kauze sněžný muž, kdy objevil. Video pořídili Roger Patterson a Robert Gimlin v oblasti Bluff Creek v Kalifornii a zachytili na něm mohutnou postavu připomínající gorilu, jež se pohybovala vzpřímeně. Po zveřejnění záznamu se rozpoutalo spoustu vášnivých debat a do horlivých diskuzí se kromě amatérů vložili také odborníci, jenž si dali za úkol tuto záhadu vyřešit. Nicméně na nic nepřišli a po několikaleté usilovné práci bylo jejich zklamání o to větší, když se dozvěděli, že se pravděpodobně jedná o podvod. Svědomí mělo podle všeho dohnat Pattersonova známého Boba Heironimusa, který se přiznal k tomu, že tajemný snímek zachycuje právě jeho. Měl pózovat v opičím obleku za slíbenou odměnu v hodnotě tisíc dolarů. Peníze ale nikdy nedostal! Ačkoliv dnes většina odborníků považuje Pattersonův film za podvrh, vydělal na něm i své knize slušné peníze.
Místo yettiho medvěd
Dalším, kdo přispěl ke slávě záhadného sněžného muže, byl populární horolezec Reinhold Messner, jenž prý historkám o tomto stvoření nejprve nevěřil, později ho ale spatřil na vlastní oči! V roce 1986 prý v Himalájích uviděl v dálce stín mohutné postavy, ale protože už se stmívalo, nevšiml si žádných detailů. Jediné, co následně viděl, byly páry stop ve sněhu, které měly svědčit o vzpřímené chůzi. Nakonec se ale ukázalo, že za ně může obyčejný tibetský medvěd! Ten totiž ve sněhu klade zadní tlapy do otisků těch předních, které pak na první pohled vypadají jako stopy vzpřímeného živočicha.
I výsledky DNA mohou být podvrh
Na konci roku 2012 se v médiích začala objevovat informace, že DNA dokázalo, že je bigfoot skutečný. Autorkou tohoto tvrzení byla veterinářka Melba S. Ketchumová, která prý během pěti let prozkoumala více než sto vzorků krve, chlupů a dalších nálezů sněžného muže. Jenže ani tato teorie se neukázala jako zcela věrohodná, neboť uvedená analýza nevyšla následně v žádném vědeckém časopise. Americká organizace pro ochranu spotřebitelů Better Business Bureau navíc její laboratoři udělila nejhorší možné hodnocení – „F“, což na serióznosti nově zjištěných informací moc nepřidalo. Vědecké časopisy její práci odmítly otisknout, a tak si ji sama veterinářka nakonec vydala ve vlastním rádoby odborném magazínu DeNovo Scientific Journal.
FBI vede spis na Yettiho už od roku 1975
Ačkoliv sněžný muž pravděpodobně vůbec neexistuje, do pátrání po něm se v 70. letech minulého století vložila i slavná FBI. Nepředstavujte si hodiny náročného vyšetřování, pronásledování a shánění důkazů. Aktivně se totiž FBI do honu po záhadném tvorovi sama nikdy nezapojila, pouze vyhověla prezidentovi Informačního centra o bigfootovi (BIC) Peterovi Byrnemu. Přesto jde o první zdokumentovaný případ, kdy se do pátrání po bájném tvorovi zapojila státní instituce!
V listopadu roku 1976 Byrne napsal zástupci ředitele FBI Jay Cochranovi juniorovi. „Příliš často nenarazíme na chlupy, které nejsme schopni identifikovat. Chlupy, které máme teď, zhruba 15 chlupů na malinkém kusu kůže, jsou první, které jsme získali za šest let a myslíme si, že by to mohlo být důležité," napsal Byrne. Za měsíc mu přišla tato odpověď: „Vážený pane Byrne, laboratoř FBI většinou slouží ke zkoumání fyzických důkazů pro právní složky státu ve spojení s vyšetřováním trestných činů. Příležitostně, případ od případu, v zájmu vědy a výzkumu, děláme výjimky z tohoto obecného pravidla. Proto vám sděluji, že prozkoumáme vzorky chlupů a tkáně, které jste v dopise zmínil." A k prozkoumání skutečně došlo! Laboratoř provedla srovnání s ostatními vzorky známých živočišných druhů a o tři měsíce později zaslala Byrnemu výsledky svého pátrání, podle kterých měly chlupy patřit jelenovi.
Zdroje: www.novinky.cz, www.stoplusjednicka.cz, vedazive.cz
