Nemoci si dále budou vybírat svou daň

Medicína jde vpřed mílovými kroky. I přes veškeré pokroky ale nemoci, které jsou dnes hlavními příčinami úmrtí, nevymizí. I nadále si budou držet prvenství srdeční choroby, rakovina, mozkové příhody. Dále pak cukrovka a chronická onemocnění dolních cest dýchacích, chřipky. Jen se jejich pořadí může měnit. Vzhledem k tomu, že se věk člověka bude prodlužovat, do popředí se dostanou nemoci stáří. V budoucnu nám s tou největší pravděpodobností hrozí epidemie a pandemie jak již v podstatě vymýcených nemocí, tak dnes běžných, jichž viry můžou zmutovat do smrtících variant.

Nebezpečným zabijákem se ale stanou vedra a změny klimatu. Již v současné době si vlny veder každý rok vyžádají v některých oblastech víc obětí než živelné pohromy a katastrofy. Horka způsobují stres srdce, poškozují buňky a tím mozkové funkce a orgány. To následně vede k jejich selhání a smrti.

Ve studii z roku 2021 uveřejněné v odborném časopise Nature Communications se její autor R. D. Bressler podrobně zabývá dopady na veřejné zdraví v souvislosti se změnami klimatu, především se zvyšováním emisí CO₂. Uvádí, že do roku 2100 budou změny klimatu příčinou předčasných úmrtí. Pokud emise nesnížíme, bude mít jiné klima za následek až 83 milionů úmrtí ročně (viz video).

Vnímání smrti

Pokud jde o výraz „jak se v budoucnu změní smrt“, není tím myšleno, že by byl člověk mrtvý a ještě mu tlouklo srdce nebo tak něco. Ale smrt v mnohem širším pojetí. Už v roce 2011 uspořádala psychoterapeutka S. Barsky Reidová první sezení, kde se lidé sešli a otevřeně a upřímně hovořili o smrti. O všem možném, co s ní souvisí, o tom, co dřív bylo tabu nebo se o tom jednoduše nemluvilo. Inspirovala se švýcarským konceptem „café mortel“ – kavárna smrti. Zvláště po covidu se tato myšlenka ujala už ve více než 34 zemích všech kontinentů a stává se stále populárnější. Tento trend bude pokračovat a o smrti se bude jednou mluvit jako o počasí.

Také technologie, které se neustále vyvíjejí, se smrti nevyhýbají a nebudou. Již dnes jsou v některých zemích aplikace, kde si člověk může naplánovat "smrt". Tedy vše okolo pohřbu až po návrh vlastního pomníku a sepsání závěti. Na jaře 2022 informoval server CNET o aplikaci Bereev. Jejím autorem je zakladatel stejnojmenné společnosti I. Inoue. Je to jakási „příprava na smrt“, kde účastník zodpoví 31 otázek, díky nimž má být ochod snadnější nejen pro dotyčného, ale i budoucí pozůstalé. Říká se tomu technologie smrti. Je to obor, který se teprve rozvíjí.

Zdroj: Youtube

Odchod z tohoto světa

Další věcí, která se zcela jistě změní, možná už i v blízké budoucnosti, je právo rozhodnout si o své smrti, právo ukončit svůj život. Už dnes probíhají kampaně a existují různá hnutí, která podporují uzákonění eutanazie a asistované sebevraždy. Rozdíl pro server Grunge vysvětlil profesor lékařské etiky a práva na Bristolské univerzitě R. Huxtable: „U asistované sebevraždy je to lékař, kdo takříkajíc stiskne tlačítko. V případě eutanazie (asistovaného umírání) je to pacient sám.“

Také kryokonzervace, tedy zmrazení těla bude daleko běžnější a dostupnější. M. More, ředitel kryonické společnosti Alcor se domnívá, že za 50 až 100 let můžou lékařské technologie pokročit natolik, že dokážou lidské tělo také rozmrazit. Mluvíme-li o lékařských technologiích, už dnes jsou známé takové, které dokážou smrt obelstít či odsunout. Je to, například, pozastavená animace, kdy se člověku se smrtelným, zraněním vypustí krev a na potřebnou dobu nahradí mrazivou slanou vodou, aby lékaři měli dostatek času se s tím zraněním vypořádat. Z etických důvodů je však zatím nelze testovat.

Uložení do země?

Další věcí, která se na smrti změní, jsou pohřby. Tradiční pohřbívání do země, jak už věděli některé staré civilizace, může znečistit půdu. Téměř výhradně by se mělo pohřbívat kremací, ale daleko šetrnější k životnímu prostředí a spotřebě energie, je tzv. vodní kremace (alkalická hydrolýza). V úvahu připadají i jiné možnosti. Třeba místa, kde by se těla nechala přirozeně rozložit na hnojivo a mnohé další. Pohřby budou zcela jistě ekologičtější.

Zdroje: www.grunge.com, www.forbes.com