Jak je možné, že naše sluneční soustava funguje tak, jak jsme zvyklí? To je samozřejmě otázka, kterou si astronomové i další odborníci a vlastně všichni lidé kladou od chvíle, kdy se prvně podívali na nebe a uvědomili si neskutečnou jemnost celého systému. Jedna planeta ovlivňuje druhou, energie jsou dokonale sladěny tak, aby každá z nich obíhala Slunce právě po té dráze, která je pro ni vyhrazena. Co by se ale stalo, kdyby do této křehké rovnováhy obrovských těles zasáhla další síla?
Co by se stalo, kdyby...?
Tímto problémem se ve své práci zabývá právě profesor Stephen Kane, profesor planetární astrofyziky z kalifornské univerzity v Riverside. Ten se kromě jiného zabývá také exoplanetami, tedy takovými, které putují vesmírem mimo naší sluneční soustavu. Není tak nereálné, jak bychom si přáli, že se některá z nich dostane tak blízko k našemu systému, že by jej mohla ovlivnit. Podle profesora Kaneho by se pak ale stalo něco, co bychom si jistě nepřáli.
Zbytečně velká mezera mezi planetami
Podle tohoto vědce je v naší sluneční soustavě zbytečně velká mezera mezi Marsem a Jupiterem. „Planetární vědci si často přejí, aby mezi těmito dvěma planetami bylo něco. Vypadá to jako promarněná šance,“ uvedl profesor pro časopis Express. A tak se pustil do práce a díky možnostem moderní techniky vyzkoušel, co by se stalo, kdyby se mezi tyto planety postavila ještě jedna “superzemě”, tedy těleso podobné právě Zemi. Výsledky jeho výzkumu jsou pro všechny varující. Takový zásah do nejisté stability sluneční soustavy by podle něj měl za následek nejen vychýlení Marsu a Jupiteru z jejich oběžných drah, ale vliv případné nově příchozí planety by je doslova vymrštil do hlubokého vesmíru. A nejen je - o svoje místo u Slunce by přišla také naše Země a dokonce i Venuše, Uran či Neptun. Jednoduše řečeno: došlo by ke zkáze celé naší soustavy.
Sluneční soustava je vyvážená s maximální přesností
Dobře vyvážený systém
Co by se konkrétně stalo? Další planeta, která by se chtěla zařadit do tohoto do detailu vyváženého vztahu planet mezi Sluncem a Neptunem by s jistotou vychýlila dráhu Jupitera a tím by se spustila řetězová reakce, jejíž důsledky by byly nedozírné. Právě Jupiter, planeta více než třistakrát hmotnější než poměrně malá Země, má tak obrovskou gravitační sílu, že by se vinou, byť jen malé odchylky od jeho běžného působení ve sluneční soustavě zcela zničilo všechno, na čem vesmír v jeho zdejší části miliardy let poctivě pracoval.
Další planetu nechceme
Výsledky výzkumu profesora Kaneho tedy jasně ukazují, jak snadno narušitelný je celý systém, na němž jsme závislí svým životem i my, lidé. Varuje proto před jakýmikoliv pokusy s ovlivňováním našeho vesmírného okolí. „Navzdory tomu, že si mnoho astronomů přálo tuto planetu navíc, je dobře, že ji nemáme,“ zhodnotil profesor výsledky svého bádání.
Zdroje: Express, stephenkane, astrophysic
