Polární kruh je dnes spíše už komerční záležitost, a tak nutně musejí zaujmout jiné úkazy. Jezera, hory, fjordy, vodopády nebo například záliv u Narviku, který nikdy nezamrzne.
Za městečkem Bogen z úžasu pusu nezavřete. Mosty vás zavedou do zelené krajiny Vesterálských ostrovů, kde jsou jezera obklopena horskými masivy, a podél nich a cest zabírají místo zemědělské usedlosti a romantické rybářské vesničky.
Tajemno i kouzelno
Ale to stále ještě není cíl a v městečku Andenes dokonce některé domy vypadají spíše jako vystřižené z amerického vzoru a místní rackové útočí na hlavy lidí. Při koupi výletu a troše štestí se zde dají spatřit velryby.
I vodopády berou dech.
Další z trajektů už má výstupní stanici na Lofotech. Ostrůvky v okolí vystupující přímo z moře působí tajemně. Hlavní město Svolvaer je zase kouzelné – dřevěná promenáda na kůlech s obchůdky a rybářskými domky se jen tak jinde nevidí. Našince zaujme i kopec Hoven na severu. Netřeba dál komentovat. Snad jen, že kolem něj je jen bílá a zelená zima, jiné roční období podle místních ne, a výhled do všech stran je nepopsatelný.
V Nussfjordu zase zaplesá srdce rybářům. Je zde malinká vesnička plná loděk plachetnic a originálních domečků. Že sem turisté jezdí, moc dobře vědí, a tak v jednom z nich pouštějí pravidelně film o historii a v jiném jsou zase jsou instalovány původní dřevěné vany, stoly, sítě a nástroje na zpracování ryb. Dřevěný vytápěný bazén je snad celosvětová rarita.
Karibik na severu
Uprostřed fjordů jsou jezera s plážemi, které jako by vypadly z katalogu zájezdů do Karibiku. Vodopády u Moskenesu jsou zase tak roztahané a příjemně vláčné, strach z nich nejde. Ne nadarmo se říká, že kdo nebyl na Lofotech, jako by nebyl v celém Norsku. Toto rčení potvrdí rozhodně každý, kdo na ostrovech byl...
Ne, to opravdu není Karibik…
Cesta zpět z jihu Lofot přes Bodo (po plavbě trajektem) nechává na přírodní úkazy ještě vzpomínat. Fjordy se střídají s jezery, vidět lze i místo, kde se příliv střetává s odlivem a jet se dá i k druhému největšímu norskému ledovci Svartisen.
Netradiční putování po severské zemi musí pokračovat zpátky na úplný jih. U měst jako Molde nebo Kristiansundjsou další místa pořádně zajímavá – ať už nejdrsnější kus Norska s přehradami a skalami, divoké řeky s peřejemi nebo Trolí cesta s vyhlídkami na miniaturní silnice v údolích.
Jak vypadá polární kruh
Jedno je jisté, mnoho z vás hranici 66°33´severní šířky neboli Polární kruh nikdy nepřekročilo a ani nepřekročí. Na místě však nejde o nic dechberoucího – celá sláva přichází z hor na východě, prochází domečkem plným suvenýrů, a mizí zase v horách na západě. A ani není vidět. Ale každý, kdo se zde objeví, přesně ví, kde se nachází.