Zdroje: oddfeed.net/the-boiling-river/, mybestplace.com, www.dotyk.cz
Vše, co se řeky „dotkne“, se uvaří, takže pro drobné živočichy je La Bomba smrtící pastí, všichni se zde uvaří zaživa. Místní domorodci řeku uctívají jako posvátnou a věří, že ji ohřívá sluneční žár. Naučili se ji však i využívat: Pragmaticky z ní nabírají vodu na čaj a na vaření, rychlovarná konvice není potřeba.
Amazonie se pyšní celou řadou horkých pramenů
Z pohádky skutečnost
Geofyzik Andrés Ruzo je tím, kdo se zkoumání řeky věnuje již přes deset let. O řece se dozvěděl od svého dědečka. Jeho vyprávění, jež je v kraji tradující se legendou, nepřikládal žádný význam a považoval jej za pohádku. Pohádka se však k jeho překvapení později potvrdila.
Vroucí řeka Shanay-timpishka se skrývá v srdci amazonského deštného pralesa v Peru a její horní toky jsou označeny balvanem ve tvaru hadí hlavy. Podle místní legendy zrodil řeku duch obřího hada, známého jako Yacumama (Matka vod). Had zde uvolňuje horké vody, které jím protékají.
Ruzo tak začal legendu sledovat, až došlo na skutečné vědecké seriózní zkoumání.
Západy slunce v Amazonii
Peru a termální prameny
O několik let později, během jeho postgraduálních studií na Southern Methodist University v Texasu, si Ruzo začal uvědomovat, že vřící řeka může být víc než jen místní mýtus. Když dával dohromady tepelnou mapu Peru, všiml si jednoho z největších geotermálních prvků na světě, který se nachází v Amazonii. A kde se tento prvek nacházel? Přímo nad předpokládanou polohou vroucí řeky.
Ruzo se rozhodl, že musí přijít pravdě na kloub. Spolu se svou tetou se k řece vypravil. A cesta to nebyla snadná, trvala přes čtyři hodiny a jednalo se o kombinaci pěší túry, jízdy na kánoi a další vyčerpávající pochod hustou džunglí.
Řeka La Bomba protéká dvěma šamanskými komunitami, z nichž jedna z nich se jmenuje Mayantuyacu. Členové této komunity věřili, že vroucí řeka je místem duchovní síly, kam se mohou pustit jen ti nejmocnější šamani. Než se mohl Rozu do studování řeky pustit, musel požádat místního šamana o svolení.
Peru je zemí mnoha záhad a starověkých civilizací
Co Ruzo objevil, jej ohromilo
Na začátku svých zkoumání Ruzo s údivem zjistil, že teplota vody v toku se pohybuje od 45 do 95 °C. Po řece se vznášela těla malých zvířat, obětí téměř vroucí vody. Bahno tekoucí po břehu řeky bylo příliš horké na to, aby se po něm dalo chodit naboso. Pokud byste do řeky spadli, po jediné sekundě byste měli popáleniny třetího stupně.
Na snesitelnou úroveň teplota klesá jen v období velkých dešťů.
Po zahájení výzkumu založil Ruzo projekt pojmenovaný Boiling River. Projekt nejen že podporuje studium řeky, ale současně ji chrání, protože vařící řeka je kulturně, biologicky a geologicky významná, přestože není jedinou na světě.
Od první návštěvy řeky se Ruzovi podařilo cestu k ní zkrátit na tři hodiny – dostat se k řece je nyní možné zcela po silnici. Důvodem je rychlé odlesňování v Peru.
Peruánská údolí jsou pověstná svou krásou
Vlastní teorie
Řeka je na některých místech široká až 25 m a její hloubka se blíží šesti metrům, takže je vyloučeno, že by ji dokázaly ohřát sluneční paprsky. Vědci proto stále hledají vysvětlení, a jediným, jež se nabízí, jsou termální prameny. Záhadou však je, že zde v celé oblasti nebyla zaznamenána žádná sopečná aktivita. Rozbor vzorku vody z La Bomby ukázal, že voda v řece pochází z deště, a nikoli z vody podzemní.
Podobné řeky na jiných místech světa se obvykle nacházejí v blízkosti sopek nebo magmatických systémů, za to La Bomba je vzdálená 643,74 km od nejbližší sopky a v povodí Amazonky se nenacházejí žádné známé magmatické systémy.
Na základě tohoto zjištění Andrés Ruzo rozvinul vlastní teorii, podle níž dešťová voda padá ve vzdálených horách mezi skály a puklinami proniká hluboko do země. Zde se geotermální energií ohřeje a dlouhými podzemními cestami putuje až do koryta řeky, kde se opět dostane na povrch. Podle Ruza tak jde o ojedinělý geotermální systém, který se na jiném místě planety nevidí.
Jiná teorie předpokládá, že horkou vodu produkují horké prameny, které ohřívají vodu, jak proudí z kopce, protože ústí řeky je mnohem chladnější. A ještě jedna strašná teorie tvrdí, že teplo řeky je důsledkem havárie ropného pole. Řeka se totiž nachází jen 1,24 míle (2 km) od nejstaršího aktivního ropného pole v této oblasti.
Uvařeni zaživa
V řece díky její teplotě není možný život. Bylo však zjištěno, že existují mikrobi, kteří zde dokážou přežít. Mikroby objevil Andrés Ruzo ve spolupráci s biology Spencerem Wellsem a Jonathanem Eisenem, a celý objem v něm ještě více potvrdil teorii, že La Boma je dalším z divů světa.
"Čím dál více si uvědomuji, že ta řeka je div světa," prohlásil Ruzo, který o řece La Bomba vydal v angličtině knihu. Navíc ve výzkumu stále pokračuje.
