Mnohé z otvorů objevil i guru této oblasti, doktor Zahi Hawas, hlavní ředitel Nejvyšší rady pro starožitnosti. Ten sám říká: „Je známo, že uvnitř nebo pod tělem Velké existuje řada šachet nebo tunelů. Je zde i malá čtvercová šachta zakrytá poklopem, o které se předpokládá, že ji někdy ve starověku vykopali hledači pokladů. Jsou známy nejméně tři další šachty, jedna na vrcholu hlavy Sfingy a dvě na jejích bocích.“
V roce 1998 podnikl právě Zahi Hawass a jeho tým vykopávky pod hlavním tělesem Sfingy v Gíze. Tehdy byly objeveny další přístupové tunely k několika velkým, zřejmě přírodním jeskyním přímo pod Sfingou. I zde byly nalezeny důkazy o dřívějších starověkých vykopávkách. V tuto chvíli víme na sfinze o několika dírách a šachtách, z nichž většina je z doby kolem roku 2500 let př. n. l. Některé dosud nejsou objeveny, ale o jejich existenci se stále vedou spory.
Pojďme se na jednotlivé objevy podívat. Pojednává o nich i toto video:
Dosud neobjevená Síň záznamů
Stále neobjevená je legendární Síň záznamů, což by měla být knihovna, údajně pohřbená pod Velkou sfingou. Měly by zde být uchovány znalosti Egypťanů v papyrových svitcích, podobně jako ve Velké alexandrijské knihovně byly uloženy znalosti Řeků. Až bude tato místnost jednou nalezena, bude to skutečná senzace. O tom, zda vůbec existuje, se vedou spory. Dosud nebyla objevena.
Perringova díra za krkem Sfingy. Část čelenky vpravo.
Dutiny a šachty známé
Naopak objevenou a známou dutinou je Šachta klíčové dírky v ohradě Sfingy v Gíze. Chodba měří asi 4,5 metru na 3,5 metru a je hluboká něco málo přes 6 metrů a není se samotnou Sfingou spojena. Nachází se v podlaze ohrady pod severní římsou stěny, přímo naproti severní zadní tlapě. V jejím nitru byl nalezen velký kus čediče s jednou stranou opracovanou do hladka. Chodba zřejmě měla sloužit jako hrobka, ale nikdy nebyla dokončena.
Na zadní straně Sfingy, asi 4 metry za její hlavou, se nachází otvor známý jako Perringova díra. Vytvořil ji Howard Vyse ve 40. letech 19. století, když hledal další komory. Vyvrtal zde díru hlubokou 8 metrů, když se vrtná tyč zasekla. Vysem vytvořenou dutinu vyčistil v roce 1978 Zahi Hawass a našel v ní část čelenky ze Sfingy.
V rámci restaurátorských prací ve 20. letech 20. století byla nalezena další obdélníková šachta, dnes zakrytá cementovou střechou, železným nosníkem a padacími dveřmi. Nalézá se mezi snovou stélou Thutmose IV. a hrudí sfingy a říká se jí východní šachta. Nalezl ji Emil Baraize, stejně jako šachtu A, přímo na vrcholu hlavy Sfingy. Díra měří přibližně 1,5 m2 a je skoro 2 metry hluboká. Do ústí vycementovaného otvoru byla osazena železná padací dvířka. Existuje teorie, že šachta vznikla jako prostředek pro připevnění pokrývky hlavy sfingy na způsob Nové říše.
Šachta C se pak nachází na zadní straně Velké sfingy. Je to čtvercová díra se slepým koncem.
Velmi známá a nejzajímavější je v roce 1980 Zahi Hawassem a Markem Lehnerem nalezená šachta D, dnes zakryta vrstvami starověkých restaurátorských kamenů. Oba vědci otevřeli šachtu D na úrovni podlahy v severozápadní zadní části sfingy. Chodba zde sestupuje až k hladině spodní vody pod sfingou. Jedna část chodby se vine přímo pod Sfingou a končí ve slepé uličce asi 4,5 metru pod úrovní podlahy. V letech 1980-81 bylo zjištěno, že spodní část skutečně dospěla ke spodní vodě a těsně nad tímto místem se v suti nacházejí novověké předměty - sklo, cement, alobal apod. Chodba je hrubě vysekaná, její boky nejsou rovné, ale po stranách jsou kalichovité úchyty. Vypadá jako průzkumná šachta.
Více informací najdete zde:
Jaká další tajemství sfinga vydá?
Zdroje: madainproject.com, https://madainproject.com, en.wikipedia.org
