Zrod skalní poustevny
Historie Samuelovy jeskyně sahá až do roku 1718, kdy byla vytvořena do skály známé tehdy jako Špičatý kámen. Tímto nevýrazným blokem kamení byl fascinován Samuel Görner, optik s neobyčejným nadáním. Proto se rozhodl vytesat do skály obydlí, kde by mohl žít v klidu. Tato skála se stala jeho domovem a dílnou zároveň. Zde vytvářel brýle a dalekohledy, přičemž optické řemeslo se stalo středobodem jeho života.
Samuel ovšem nežil ve své jeskyni navždy. V roce 1735 opustil svoji pevnost a přestěhoval se do poustevny na hradě Sloup, kde se zařadil mezi řadu slavných sloupských poustevníků. Přestože Samuelova jeskyně zůstala opuštěná, nese dodnes stopy jeho působení a výjimečnosti.
Architektura poustevny
Vstup do Samuelovy jeskyně je sám o sobě dobrodružný. Turista musí projít těsnou skalní štěrbinou a překonat několik schodů, než se dostane do asi dvoumetrové předsíňky, která kdysi sloužila jako kuchyně. Odtud vedou široké dveře do centrální obytné místnosti, jež má rozměry 6,5 x 2,5 metru. Jeskyně je tak rozlehlá, že má dokonce dvě okna vytesaná v protilehlých stěnách. Na jedné z jeho stěn je nápis z roku 1897, popisující, jaký byl Görnerův život, ačkoliv je již částečně nečitelný.
Smutný osud výjimečného člověka
Kdo by mohl tušit, že muž, který nalezl své útočiště v těchto skalách, byl odsouzen k tak trpkému konci? Samuel Görner utekl v roce 1742 do Prahy, údajně ze strachu před Prusy. Po několika letech se vrátil, avšak nikdy se již neusadil na svém původním místě. Ačkoli jeho život byl plný zvratů, největší tragédie na něj čekala až na konci. Byl zavražděn a okraden o peníze na Svaté Hoře u Příbrami.
Dědictví Samuela Görnera
Navzdory tragické smrti Samuela jeho odkaz žije dále. Na hradě Sloup je postavena socha tohoto výjimečného člověka s dalekohledem, což je symbolikou jeho věčného hledání vědomostí a pravdy.
Pokud někdy budete mít možnost navštívit obec Sloup, neváhejte se vydat na cestu za objevením této skvostné jeskyně. Samuelova jeskyně nám ukazuje, jak může člověk spojit svou vášeň pro řemeslo s láskou k přírodě a duchovním hledáním.
Zdroje: www.region-ceskesvycarsko.cz, www.kudyznudy.cz, regiony.rozhlas.cz