Vše začalo v noci na Štědrý den, kdy se lidé po celé republice chystali oslavit Vánoce se svými rodinami a blízkými. Všechno vypadalo, jako by to měl být klidný a šťastný den.
Fatální chyba na trati
Osobní vlak plný cestujících vyjel z Brna směrem do Břeclavi okolo půl druhé ráno. V době, kdy se vlak nacházel asi 200 metrů od stanice Šakvice, musel zastavit kvůli uvolnění kolejí na nádraží. Ale co se odehrálo dál, to už bylo daleko od klidného a radostného vánočního dne. Lidé věřili, že jsou již v cílové stanici, a začali vystupovat z vlaku. Byla to fatální chyba. Rychlík, tažený parní lokomotivou, který jel plnou rychlostí, narazil do stojícího osobního vlaku. Devět zadních vagónů osobního vlaku bylo převráceno, a u rychlíku byly převráceny tři vagóny. Nastala chvíle byla plná chaosu, hlasitých výkřiků a zoufalství.
Opilý strojvůdce a tragické selhání
Při vyšetřování, které trvalo několik měsíců, se ukázalo, že strojvůdce rychlíku byl v době nehody opilý. Společně s topičem a vlakvedoucím si dali před jízdou červené víno a toto rozhodnutí mělo fatální následky. Strojvůdce nejenže usnul za řídicím pultem, ale také minul několik varovných návěstí, která byla umístěna na trati. To byla první tragická chyba.
Překročení rychlosti a katastrofa
Ve stanici Vranovice je povolená rychlost 40 km/h, ovšem když projížděl rychlík, jeho rychlost byla 90 km/h. Toto překročení rychlosti bylo druhou chybou, která se stala fatální pro mnoho nevinných životů. Kdyby strojvedoucí byl střízlivý a dbal na bezpečnost, tragédie by se nemusela stát.
Bezohlednost a chaos po neštěstí
Pamětní deska byla odhalena až v roce 2011
Následky tragédie v Šakvicích se projevily nejen zmařenými životy obětí a utrpením jejich rodin, ale také ve společnosti jako celku. Hned den po nehodě se na místě staly věci, které jsou těžko pochopitelné. Kvůli kriminalitě a případům hyenismu, kdy někteří lidé okrádali mrtvé o hodinky a peněženky, bylo místo tragédie uzavřeno a muselo být pod dohledem armády. To byl smutný důkaz toho, jak bezcitní dokáží lidé být, a to navzdory hrůze, která se zde odehrála. Místo, které by mělo být svědkem solidarity a soucitu, se stalo místem kriminálního jednání.
Soudní proces
Soudní proces po tragédii byl dlouho očekávaným okamžikem, kdy by měla být spravedlnost naplněna. Strojvedoucí Ambrož Růžička byl odsouzen k pěti letům vězení, topič Štefan Adamec dostal čtyřletý trest a vlakvedoucí Josef Hubač byl odsouzen na tři roky. Tato rozhodnutí soudu byla důležitým krokem v procesu zjištění odpovědnosti za obrovské neštěstí.
Cenzura a omezené informace
Zprávy o tragédii rychle pronikly i do celostátního deníku Rudé právo, což byl tehdejší hlavní hlas orgánu ÚV KSČ. Avšak, jak bylo tehdy běžné, podobné zprávy byly prezentovány velmi stručně a podléhaly státní cenzuře. Krátké oznámení zveřejněné v deníku obsahovalo pouze několik strohých řádků, kde byly uvedeny základní informace o místě a čase tragické události. Rozsah katastrofy a počet obětí byly zmíněny jen vágně a nepřesně.
Teprve v roce 2011, téměř padesát let od události, byla obětem nehody odhalena ve stanici pamětní deska. Šlo o malé, ale důležité gesto, které ukazuje, že nikdo nezapomněl na ty, kteří tehdy přišli o své životy.
Zdroje: i60.cz, www.lifee.cz, czwiki.cz
Sledujte nás v Google Zprávách