Město Sagada leží 400 km severně od Manily a jeho návštěva vám zaručí vskutku autentický zážitek. To je zřejmě také hlavní důvod, proč je cestovateli tak hojně navštěvovaný. Protože jinak toto místo zrovna neoplývá luxusem a pětihvězdičkovými hotely.
Je libo psa k obědu?
Ano, i v dnešní době se může v některých koutech světa stát, že vás pohostí pochoutkou ze zvířete, které je konkrétně v Česku tím nejoblíbenějším domácím mazlíčkem. Zatímco my chováme pejsky pro svou potěchu, lidé v Sagadě proto, aby měli co do pusy. Pokud byste se však snažili místní upozornit na to, že jíst psi není úplně košer, zřejmě narazíte. Do svých zvyků si kecat nenechají, a právě tento požitek patří k jejich velkým tradicím.
Necítíte se dobře? Vyrobte si radši rakev
Podobně zvláštní nám mohou přijít také zvyklosti spojené se smrtí. Ač se to může jevit slabším povahám jakkoliv morbidní, Igorotové považují za zcela přirozené, že si na sklonku života vyrobí vlastní rakev. Jakmile pocítí, že se jejich čas krátí, vrhnou se na věc. Po smrti je jejich tělo dáno do rakve v embryonální poloze, neboť si myslí, že by ze světa měli odejít stejně, jako na něj přišli v době svého narození. Z tohoto důvodu si vyrábí menší rakve. V případě, že je někdo příliš vysoký a hrozilo by, že se do rakve nevejde, zlámou se mu kosti.
Místo na hřbitov, hurá na skálu
To ale není vše, co se bizarností týče! Po vložení do rakve následuje pohřbívání a ani tady se nesetkáte s pro nás běžným postupem. Vlastnoručně vyrobená rakev je místo zakopání do hlíny, zavěšena silnými lany na zeď skály. A teď pozor! Pokud jste během života nepatřili zrovna k oblíbencům, dostanete místo blízko země. Pokud jste ale sršeli optimismem a vaše společnost byla žádaná, rakev bude umístěna nejvýše. Má to svoje vysvětlení. Igorotové jsou přesvědčeni o tom, že čím blíže je rakev k nebesům, tím snáze se na ně nebožtík dostane. Navíc mají strach z toho, že kdyby jejich těla hnila v zemi, mohla by se k nim dostat všelijaká zvěř. Samotná smrt je zde vnímána poněkud jinak než v Evropě. Před pohřbením je nebožtík ještě určitý čas ponechán v domě, kde je tělo balzamováno mastmi a po tu dobu se vzpomíná na šťastné chvíle, které společně prožili.
Mladí lidé upřednostňují hřbitov
Na závěr nutno říct, že tuto tradici vyznávají spíše starousedlíci. Mladé generace upřednostňují pohřbívání svých příbuzných klasickým způsobem, jaký je znám i v našich končinách. Mohou za to zřejmě dva důvody. Zaprvé pozůstalé asi moc nebaví chodit vysoko do skal, za druhé prý začínají z rakví mizet kosti mrtvých. Ty jsou buď kradeny turisty jako suvenýry z cest, nebo končí v rukou provozovatelů černé magie, kteří je využijí k dosažení svých cílů.
Zdroje: www.lidovky.cz, enigmaplus.cz, www.national-geographic.cz
