Giorgio postavil ostrov a stal se prezidentem
Italský inženýr Giorgio Rosa, rodák z města Bologna, se ve druhé polovině minulého století odhodlal k velkolepému kroku. V roce 1967 se rozhodl vybudovat si v Jaderském moři plošinu o výměře zhruba 400 metrů čtverečních podporovanou devíti pevnými oporami. To se mu také podařilo a námořní plošina dvaačtyřicetiletého Itala vyhlásila 24. června 1968 nezávislost pod názvem „Insulo de la Rozoj“, což v překladu znamená „Růžový ostrov“. Růžový však nebylo odvozeno od barvy ale od Italova příjmení a druhu květiny, neboť slovo „rozoj“ v esperantu, oficiálním jazyku mikrostátu, stejně jako „rosa“ v italštině znamená „růže“. Plošina ležela asi 11 kilometrů od italského města Rimini a kreativní inženýr sám sebe prohlásil prezidentem.
Giorgio netroškařil a na svém novém ostrově si nechal postavit restauraci, bar, noční klub, ochod se suvenýry nebo dokonce i poštovní úřad.
Stal se prezident, vyrobil známky a založil novou měnu
Růžový ostrov si nechal vytisknout několik druhů poštovních známek. Na jedné z nich byla vyobrazena přibližná poloha tohoto malého námořního státu. Nezůstalo však jen u známek, odhodlaný Giorgio vyhlásil ostrovu také vlastní měnu, jíž se stal takzvaný „mill“, v esperantu „miloj“. Ačkoliv se nové platidlo objevilo také na jedné z poštovních známek, k ražbě kovových mincí či tisku papírových bankovek podle všeho nikdy nedošlo.
Italská vláda neměla pochopení
Růžový ostrov samozřejmě neunikl pozornosti italské vlády. Ta pro kuriózní stavbu neměla pochopení a rozhodla se zakročit. Nejvíce jí mělo vadit, že plošina částečně zasahovala do pobřežních vod Itálie. Na jednání odvážného Itala bylo pohlíženo jako na lstivý krok, podle italské vlády totiž Rosa založil stát proto, aby získal peníze od turistů a zároveň se vyhnul placení daní v Itálii.
Objevily se i konspirační teorie
To ovšem nejsou jediné dvě teorie, které se mezi lidmi postupem času vyrojily. Spekulanti hovořili také o tom, že měla být námořní plošina zástěrkou pro napomáhání sovětským ponorkám, a tím pádem představovat potenciální hrozbu pro Severoatlantickou alianci (NATO). Následně se objevily ještě další podobné méně pravděpodobné scénáře.
Nejdříve plošinu obsadili a poté vyhodili do vzduchu
Růžový ostrov byl obsazen italskými policejními silami 26. června 1968. Na to reagoval představitel vlády Růžového ostrova, který údajně obratem zaslal telegram vládě Itálie, v němž poukazoval na neoprávněné napadení a „vojenskou okupaci“ svého mikronároda. Jeho stížnosti však nikdo nebral v potaz a námořnictvo italské armády nakonec 11. února 1969 ostrov pomocí dynamitu zdemolovalo. Sen ctižádostivého Giorgia o útěku před byrokracií do svého malého, odlehlého útočiště tak skončil spolu s jeho Růžovým ostrovem pohřbený na dně Jaderského moře.
Neuvěřitelný příběh se dočkal i filmového ztvárnění
V roce 2020 byl o Růžovém ostrově natočen italský film v produkci televize Netflix s názvem L’incredibile storia dell’isola delle rose neboli Neuvěřitelný příběh Růžového ostrova. Rosa zemřel v 92 letech v roce 2017 a ještě před svou smrtí se stihl s filmaři sejít a dát jim svolení, aby příběh převedli na filmové plátno. „V Rimini je to příběh, který prarodiče vyprávějí svým dětem a vnukům. Slavná historka, ale právě jen v Rimini,“ prozradil pro BBC producent filmu Mattea Roverea.
Zdroje: www.idnes.cz, refresher.cz, magazin.aktualne.cz
