Když vzhled klame
Vinořský rondel se na první pohled jeví jako jednoduchá stavba – velký kruh o průměru 55 metrů ohraničený příkopem. Jednoduchost však klame. Stavba, jak se zdá, není ojedinělým jevem. Spíše se připojuje k rodině podobných staveb souhrnně nazývaných rondely, které stavěly především komunity, jež byly součástí kultury s lineární keramikou. Tato společenství se rozkládala na území dnešního Polska, východního Německa a severních Čech.
Vinořský rondel
Vykopávky vedené Miroslavem Krausem odhalily nejen vinořský rondel v celé jeho šíři, ale poskytly také cenné artefakty, jako jsou střepy keramiky, zvířecí kosti a primitivní kamenné nástroje. O existenci zdejšího rondelu se badatelé původně dozvěděli již v 80. letech 20. století, ale až do současnosti se nepodařilo odhalit jeho kompletní strukturu.
Nejstarší známá evropská architektura
Rondely se dostaly do popředí zájmu akademiků teprve nedávno, a to díky pokroku v oblasti letecké a dronové fotografie. Mezi archeology nyní převládá názor, že stavby představují nejstarší známé architektonické formy v Evropě. Každý rondel se obvykle skládá z jednoho nebo více soustředných příkopů s několika otvory, které pravděpodobně sloužily jako vchody. Zatímco vnější vzhled se může zdát primitivní, vnitřní mechanika naznačuje důmyslné plánování. Vnitřní kruhy pravděpodobně lemovaly dřevěné kůly a mezery mezi nimi mohly být omítnuty blátem.
Rituál, observatoř, nebo tržiště?
Vinořský rondel otevírá pokladnici spekulací a teorií. Jsou tyto rondely pozůstatky dávných rituálních shromaždišť, astronomických observatoří, nebo snad víceúčelových komunitních center? Studie z roku 2012 o německém Goseckově kruhu – dalším rondelu – naznačuje, že fungoval jako starověká observatoř nebo kalendář, protože jeho vchody se shodují se slunovraty. Odborníci jako Jaroslav Řídký se však domnívají, že víceúčelové využití se zdá být pravděpodobnější. Mohlo se jednat o prostory pro společná setkání, přechodové rituály nebo dokonce hospodářské transakce.
Náhle zmizení
Zajímavé je, že navzdory své propracované konstrukci a předpokládanému významu rondely mizí z historických záznamů kolem roku 4600 př. n. l. Náhlé zmizení umocňuje záhadu a zanechává více otázek než odpovědí. Vzhledem k tomu, že více než čtvrtina všech známých rondelů se nachází v České republice, mohou být probíhající vykopávky, jako je ta ve Vinoři, klíčem k rozluštění přetrvávající záhady, proč tyto starověké stavby upadly v zapomnění.
Objev rondelu ve Vinoři skutečně vzbudil zájem akademiků i veřejnosti. Zatímco archeologové prosívají vrstvy historie, pečlivě určují uhlíkové stopy organického materiálu a interpretují artefakty, stojí Vinořský rondel jako strážce času. Je výzvou pro současnost, aby odhalila tajemství minulosti, a klade otázky týkající se lidské civilizace, vývoje architektury a záhad, které předcházely zaznamenané historii. Ať už se na tyto otázky podaří odpovědět, nebo ne, Vinořský rondel si jistě vydobyl místo jedné z nejzajímavějších archeologických památek v Evropě.
Zdroje: livescience.com, artnews.com, ancientpages.com
