Prorok Muhammed údajně řekl: Když začíná měsíc Ramadán, brány nebes se otevírají a brána pekla je uzavřena, s ďáblem spoutaným řetězy. Muslimové věří, že právě během Ramadánu bůh odhalil Mohammedovi první verše Koránu.

Ramadán není pouze o hladovění. Muslimové by se především měli zdržet veškerého nevhodného chování, jako je klení, pomlouvání, lhaní, hrubost, hádky a další špatné návyky. Vyvarovat by se měli také sexu.

Muslimové v mešitě Zdroj: Zoheir Seidanloo, Wikimedia Commons

Půst se týká především vzteku, smutku a frustrace. Fyzický i duševní půst má muslimy přiblíží k bohu, naučit je kontrolovat své emoce a reagovat na stresové situace s nadhledem. Tento čas je příležitostí k hlubšímu porozumění, hloubání nad vztahem k bohu, modlení nad rámec každodenních motliteb, zvýšené velkorysosti a intenzivnímu studiu Koránu.

Čtěte také

Adamova hora

Čtěte také

Místo, kde Adam sestoupil na zem: Posvátná hora stále vrhá záhadný stín!

Půst neznamená odklonění se od jídla, ale spíše přiklonění se k bohu, k podstatě našeho bytí – podobně jako askeze v kterémkoli jiném nábožentsví napomáhá období Ramadánu k tomu, aby se člověk nestal pouhým otrokem svého těla a přízemních vášní. Mnoho Muhammedových následovníků dochází ke spirituální očistě, poznání sebe sama a také překonání sebe sama. Ramadán lze tedy vnímat jako jakousi lekci sebekontroly a také skromnosti.

Podle doporučení by se měli muslimové vyvarovat po západu slunce, kdy mají dovoleno jíst, těžkým a smaženým jídlům a také sladkostem. Pokud dodrží skromný jídelníček a dají si zdravé snadno stravitelné jídlo bohaté na živiny, mohou považovat období Ramadánu také za detoxikační proces. 

Velká mešita Muhammada Ali Paša Zdroj: Shutterstock

Půstu se nemusí účastnit osoby nemocné, těhotné ženy, děti anebo staří lidé. Mohou se ho zdržet také ženy kojící, menstruující anebo ti, kteří jsou právě na cestách. Poslední skupina si může pro půst vybrat jiné období anebo splnit tzv. fidiya, což znamená, že za každý den Ramadánu, který zmeškali, budou sytit osobu v nouzi. Islám učí, že pochopení významu Ramadánu a samotného principu je důležitější než jeho přísné plnění.

Čtěte také

Mešita šejcha Zájeda (Sheikh Zayed) v Abu Dhábí.

Čtěte také

Mešita, která nemá v islámském světě obdoby

Věděli jste, že:

  • Muslimové věří, že modlitby během Ramadánu jsou lepší než tisíc dnů uctívání. 
  • Ramadán je časem oslav a radosti, chvil strávených se svými blízkými. 
  • Posvátný měsíc je vždy zakončen třídenním svátkem zvaným Eid al-Fitr, festivalem ukončení půstu. Je to jakási muslimská verze Vánoc v kruhu rodiny a přátel s tradičním jídlem a dárky.
  • Význam slova ramadán je žhnoucí horko nebo sucho.
  • Půst patří mezi pět pilířů islámu. Další jsou víra, modlitba, darování peněz potřebným či charitě a poutní cesta do Mekky. 
  • Ramadán je často nazýván měsícem Koránu, protože v tomto období čtou muslimové svou svatou knihu často celé dny, anebo v mešitách poslouchají předčítání či zpěvy. 
  • Muslimové věří, že konání dobra během Ramadánu je cennější než v jiném čase, protože tento měsíc je požehnán alláhem. 
  • V tomto období je snazší přiblížit se bohu, protože ďábel je spoután řetězy a nemůže nikoho pokoušet a svést na scestí. Pokud se tedy někdo chová špatně, vychází zlo z něj.
  • Ramadán je devátým měsícem muslimského kalendáře. Muslimský kalendář je lunární, takže je oproti solárnímu kalendáři pohyblivý – každý rok začíná zhruba o jedenáct dní dříve. 
  • Pro určení začátku postního měsíce je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce. V některých zemích se tak začátek svátku posune až o jeden den. Vzhledem k tomu, že muslimové žijí po celém světě, ti ortodoxní se často dohadují, kdy je skutečný začátek Ramadánu. 
  • Pohyblivý svátek se slaví v chladnějších i horkých obdobích. 
  • Jednou za 32 let se měsíc půstu přesune na letní období, kdy denní půst trvá až 16 hodin.