O velkolepých pyramidách v Gíze, které jsou bezpochyby nejikoničtějšími symboly starověkého Egypta, se všeobecně předpokládá, že byly postaveny kolem roku 2 500 př. n. l. Jejich stavba byla zahájena již v roce 1850. Vědci a archeologové ovšem obrátili svou pozornost k odlehlejším oblastem, na poloostrov Argolis, kde se nacházejí starověké ruiny, které mohly být postaveny před více než pěti tisíci lety. Nejpozoruhodnější z těchto staveb je pyramida v Hellinikonu.

Zdroj: Youtube

Kontroverze v datování

Datování Hellinikonské pyramidy je předmětem sporů. Původní vykopávky na počátku 20. století naznačovaly mnohem pozdější datum stavby, kolem 4. století př. n. l. Průlomový výzkum v 90. letech 20. století, při němž bylo použito termoluminiscenční datování, však přinesl překvapivé zjištění: pyramida by mohla pocházet z doby 3000 let př. n. l., a předcházet tak egyptské Džoserově pyramidě.

Myšlenka, že Řecko stavělo pyramidy dříve než mocní Egypťané, může vyvolat pochybnosti, ale není tak překvapivá, jak se zdá. Pyramidy ve své nejjednodušší podobě představují jeden z nejranějších a nejdostupnějších způsobů monolitické stavby pro jakoukoli starověkou civilizaci.

Záhada kolem účelu staveb

Na rozdíl od úctu vzbuzující preciznosti egyptských pyramid se řecké stavby, postavené z neleštěného kamene, jeví jako primitivní. Přestože Hellinikon spolu se svými méně známými sourozenci v Kambii, Elliniku a Ligourio byl znám již ve starověku, antičtí historikové si s jejich účelem lámali hlavu stejně jako současní badatelé. Pausanius, píšící ve 2. století n. l., je předběžně označil za hrobky, ale tato teorie sotva poodhaluje jejich skutečný účel.

Geografický zázrak

Hellinikon leží na strategickém místě v blízkosti řeky Erasinos, která vyznačuje starověkou cestu, jež kdysi spojovala Argos s Tegií. Skromné rozměry pyramidy 7 krát 9 metrů a vápencové složení vypovídají o významu její polohy. Navzdory své "velikosti" umístění na starověké dopravní tepně naznačuje, že mohla sloužit k něčemu mnohem důležitějšímu než k pouhým pohřebním praktikám.

Teorií je mnoho

Kolem možného účelu Hellinikonské pyramidy se točí řada teorií. Některé naznačují, že sloužila jako vojenská základna nebo památník připomínající historickou bitvu. Podle jiných mohlo jít o pozorovací a komunikační věž, která pomocí kouřových signálů kontrolovala okolní území. Další zajímavou možností je, že sloužila jako rituální centrum k uctění starověkých bojovníků a hrdinů. Každá z teorií nabízí lákavý pohled na dávno ztracenou civilizaci.

Dědictví a úpadek

Celý příběh pyramidy Hellinikon a jejích sourozenců zůstává zatím neodhalený, jelikož v současné době jsou vykopávky přerušeny. Bez ohledu na to, zda jsou stavby starší než egyptské pyramidy, nebo pocházejí z jiné éry starověku, jejich tajemství nadále odpočívá skryté v hlubinách písku.

Zdroje: ancient-origins.net, greekreporter.com, ancient-code.com