Počátek výzkumu tlukotu Země
Země, domov milionů druhů a miliardy lidských bytostí, je sama o sobě tajemstvím. A jedním z nejzáhadnějších fenoménů, kterými nás naše planeta nepřestává fascinovat, je seismický puls vycházející z nitra Země každých 26 sekund. Tyto signály představují záhadu, kterou vědci zkoumají již od 60. let 20. století.
Snaha o rozlousknutí záhady
Tajemný signál byl poprvé zaznamenán Jackem Oliverem, seismologem pracujícím na Lamont-Dohertyho geologické observatoři, na počátku šedesátých let. Puls, který se projevuje jako jemné zemětřesení, je tak slabý, že ho nelze pouhým okem vidět ani cítit, ale je dost silný na to, aby byl zachycen na seismometrech po celém světě.
Čtěte také
Všechny pokusy vědců o vysvětlení tohoto zvláštního jevu dosud končily neúspěšně. Ačkoli existuje několik teorií od sopečné aktivity až po oceánské vlny, žádná z nich dosud nebyla jednoznačně potvrzena.
Guinejský záliv – středobod pozornosti
Jedna z nejpřesvědčivějších teorií byla předložena v roce 2006, kdy tým seismologů z Coloradské univerzity v Boulderu identifikoval pramen pulsů v Guinejském zálivu u západního pobřeží Afriky. Tato teorie se zakládá na pozorování, že signály jsou silnější během bouří, a předpokládá, že vlny narážející na pobřeží mohou být jejich zdrojem.
Sopečná aktivita versus oceánské vlny
Sopka Svatý Tomáš nad pevností Forte de Sao Sebastiao
Na druhé straně spektra jsou vědci, kteří tvrdí, že puls může být důsledkem sopečné aktivity. Čínský výzkumník Yingjie Xia a jeho tým se domnívají, že pramen pulsů je umístěn podezřele blízko sopky na ostrově Svatý Tomáš v Guinejském zálivu. Podle Xia se jeho týmu podařilo najít analogii k tomuto fenoménu v mikroseismu způsobeném sopkou Aso v Japonsku.
Přestože se zdá, že tyto dvě teorie jsou na první pohled vzájemně vylučující, je možné, že pravda leží někde uprostřed. Mohlo by se jednat o kombinaci obou faktorů nebo o nějaký dosud neobjevený proces, který ovlivňuje naši planetu.
26sekundová záhada
Co je však skutečně zvláštní na tomto úkazu, je jeho pravidelnost a důslednost. Proč přesně 26 sekund? Co způsobuje tuto pravidelnost a jak to souvisí s dalšími geofyzikálními procesy probíhajícími na naší planetě? To jsou otázky, které stále nejsou zodpovězeny.
Čtěte také
Seismický puls, ať už je způsoben jakýmkoli procesem, je připomínkou toho, jak málo stále víme o vlastní planetě. Jak říká Mike Ritzwoller, seismolog z Coloradské univerzity v Boulderu, "Je to prostě další příklad toho, jak je Země stále ještě plná tajemství." A to je něco, co vědci nejspíše budou zkoumat ještě mnoho let.
Zdroje: discovermagazine.com, popularmechanics.com, indiatimes.com
