Tichá sfinga Československa
Byl to typický letní den v červnu 1955, když pohraniční hlídka na slovensko-polské hranici zadržela cizince, muže hluchoněmého a bez dokladů. Jeho záhadná přítomnost okamžitě upoutala pozornost StB, která měla podezření ze špionáže.
Tvrdil, že jeho rodiče se stali oběťmi v koncentračním táboře a jeho minulost po válečném odloučení zeje prázdnotou. Karlovo tvrzení, že pochází z Radhoště, spolu s údajným azylovým pobytem ve Štýrském Hradci nepřineslo žádné potvrzující důkazy. Přesto jeho znalost konkrétních jmen ze štýrského ústavu všechny zmátla. Často měnil příjmení, jednou tvrdil, že se jmenuje Novák, jindy se prohlašoval za Neumanna. K tomu trpěl selektivní amnézií. Vše dohromady jen prohlubovalo auru tajemna kolem něj. Svým nadprůměrným intelektem napovídal, že jde o možnou maškarádu, o špióna, který rafinovaně hraje svou roli. Lékařské posudky a výpovědi svědků však ukazovaly na skutečné postižení. Jednalo se o přetvářku, nebo byl Karel skutečně hluchoněmý, jak se zdálo?
Zázračné uzdravení
V Karlově příběhu došlo k mimořádnému obratu poté, co získal zaměstnání a zdánlivě se zabydlel ve všedním životě – najednou se zázračně uzdravil. Nehoda mu zdánlivě vrátila smysly a odhalila muže, který plynně hovořil několika jazyky, génia, který s lehkostí vstřebával vědomosti. Jeho proměna vzbuzovala respekt i obavy a v jeho už tak složitém příběhu se rozmazávaly hranice mezi skutečností a fikcí.
Mistrovství, kterému se nic nevyrovná
Zlomem osudu se při Karlově nástupu do armády projevily jeho bojové schopnosti. Zdatnost v boji a vojenské dovednosti naznačovaly předchozí výcvik – minulost, kterou neměl mít. Jak se z dělníka, kdysi hluchého a němého, stal voják se schopnostmi, na jejichž zvládnutí potřebovali jiní roky?
Špionáž, nebo justiční omyl?
Karel byl obviněn ze špionáže a čekal ho soud, který ho měl označit za špiona. Přesto se nepodařilo získat jednoznačné důkazy o jeho vině. Svědectví navrátilců ze Západu a rozporuplné lékařské zprávy přidávaly další vrstvy záhady, zatímco neexistující adresa uvedená v soudních dokumentech jeho případ ještě více zamotávala. Byl Karel špiónem, nebo jen obětním beránkem ve hře politických stínů?
Mnoho teorií
Kolem Karlovy skutečné identity kolovaly různé fámy, spekulovalo se o tom, že je ztraceným Habsburkem nebo že se skrývá jako válečný zločinec. Každá z teorií navrhovala jiný aspekt jeho života, žádná z nich nebyla ověřitelná, každá však dokreslovala záhadnou tapiserii jeho existence. Pravda zůstávala nepolapitelná, protože každá stopa a vyšetřování skončily ve slepé uličce.
Smrt a zmizení
Karlova sága skončila stejně náhle, jako začala. Nečekaná smrt, bezvýsledná pitva a vykradený byt – to byly poslední střípky jeho záhadné životní skládačky. Objevily se domněnky o zapojení KGB, ale nedostatek důkazů je činil přinejlepším spekulativními. Karlovo poslední dědictví bylo stejně zmatené jako jeho život a zanechalo více otázek než odpovědí.
Karel Novák nakonec zůstává přízrakem, mužem mnoha tváří, z nichž žádná není zcela odhalena. Byl obětí války, pachatelem zločinů, nebo jen hercem na velkém jevišti špionáže studené války? Příběh Karla Nováka alias Neumanna je svědectvím o složitosti lidské identity a o tom, kam až je člověk schopen zajít, aby zachoval tajemství. Jeho příběh, ač zahalen stíny, bude navždy znít v síních nevyřešených případů StB jako dojemná připomínka lidské schopnosti záhad.