Laťka do stáří se zvedá
Není žádnou novinkou, že se průměrný věk zvyšuje. Už teď se sta let dožívají tisíce lidí. Dle předpovědí odborníků jich do roku 2050 budou miliony. Počet seniorů se do deseti let zdvojnásobí. Výzkumníci z Washingtonské univerzity naznačují, že se do roku 2100 budeme dožívat 130 let. Jeden z nich, A. de Grey je dokonce názoru, že se jednou podaří zastavit rozpad buněk a tím stárnutí. Byli bychom tak nesmrtelní (?). Možnou horní hranicí lidského věku se vědci zabývali v nejedné studii. Profesor R. Faragher z Brightonské univerzity nedávno uvedl, že je to tak nanejvýš 150 let. To se však týká, řekněme „úmrtí na stáří“. To však ani v budoucnu nebude jedinou příčinou skonu. Stáří s sebou přinese i další rizika.
Co může přinést samota a staří.
Ze světových statistik
Světová zdravotnická organizace (WHO) i další instituce každoročně zveřejňují statistiky počtu a příčin úmrtí. Celosvětově a dlouhodobě patří k hlavním zabijákům nemoci srdce, mozkové příhody a rakovina. Vzhledem k osvětě a lékařské péči počet onemocnění nemocí souvisejících se srdcem se za posledních 50 let snížil. Je tak možné, že se během dvaceti, třiceti let na první místo dostane rakovina. I v její léčbě však dělá medicína pokroky. Dle WHO tak budou na prvním místě v seznamu nejčastějších pěti příčin úmrtí během následujících let dopravní nehody. Za nimi následují srdeční choroby, nemoci dýchacího ústrojí, HIV/AIDS a překvapivě tuberkulóza.
Se stárnutím populace přibývají nemoci
Pomineme-li epidemie a pandemie, počátkem 20. století byly smrtelnými nemocemi hlavně infekční (břišní tyfus, cholera, černý kašel aj.). V 21. století je vystřídala již zmíněná chronická onemocnění. S tím, jak se průměrný věk zvyšuje a přibývá „starších“ lidí, přidávají se i další smrtelné faktory. Život seniorů ohrožují pády a následné komplikace při zraněních, ale i chřipky, zápaly plic a chronická onemocnění dolních cest dýchacích. A hlavně nemoci stáří. Alzheimerova choroba a demence. Počet úmrtí na tyto nemoci vzrůstá. Na scéně je i obezita a s ní „tichý zabiják“ – cukrovka. A ta se týká i mladých. Nadbytečná kila, pokud jde o vzhled, mnohé děti, teenagery a mladé lidi netrápí, koneckonců je často vyzdvihují jako přednost, ale ze zdravotního hlediska si tím na stáří „zadělávají“ na zdravotní potíže.
Změna klimatu, nové hrozby
V současné době se chronickým onemocněním přidávají také infekční. A i ty, které byly považovány za „vymýcené“, třeba dětská obrna či mor. Můžou nás čekat chřipkové epidemie, ne však „rýmička, kašílek, teplůtka," ale typu španělské či ruské. Viry mutují do smrtících variant. V současné době, jak uvádějí vědci, až 70 procent nových nemocí „chytneme“ od zvířat. A ty můžou být v budoucnu příčinou pandemií. Epidemiologové upozorňují i na sníženou imunitou vůči bakteriím a mykózám (infekce způsobená houbami), které také budou ohrožovat naše zdraví v budoucnu častěji.
Přímé dopady na zdraví a úmrtí, dle posledních statistik, má i oteplování a změna klimatu už dnes. A nejinak tomu bude i v následujících letech. Horka způsobují zvýšený počet úmrtí pacientů s kardiovaskulárními chorobami, ale smrt z vyčerpání horkem. Měnící se klima ovlivňuje i náš autoimunitní systém. Vede k alergiím, astmatu a dalším respiračním onemocněním. Dle předpokladů se díky zvýšeným teplotám bude dařit parazitům, kteří přenášejí nebezpečné a smrtelné nemoci. Hmyz jako komáři a jim podobné potvory můžou šířit nemoci jako malárie, žlutá zimnice, chikungunya a další, neznámé, v oblastech, kde se nikdy nevyskytovaly a lidi proti nim nemají naprosto žádnou přirozenou imunitu. Některé z nich nejsou přímo smrtelné, ale postihnou pacienta doživotně a následky často končí smrtí. Rozšíří se i další tropické nemoci.
Horko jako zubatá s kosou
Minulý rok (2021) uveřejnil National Geographic hrozivé statistiky: „… na šesti kontinentech, v 732 lokalitách, souvisí 37 % všech úmrtí v důsledku horka a změnami klimatu. Horko je zákeřný zabiják a v době, kdy byla zpráva zveřejněna, byly vlny veder považovány za nejsmrtelnější přírodní katastrofu v USA…“ Horko prostě zabíjí. Způsobuje, dle havajského klimatologa C. Mora, například, stres srdce, poškození buněk, které vede ke ztrátě mozkových funkcí, poškození ledvin a další smrtelné stavy spolu s masivním selháním orgánů, ke kterému dochází, když tělo ve snaze zbavit se tepla přesměruje průtok krve do končetin. Dle odborníků na klimatické podmínky bude počet v důsledku horka vzrůstat a to zejména v řadách seniorů.
Zdroje: futurism.com, gizmodo.com, www.grunge.com
