Portrét predátora z pravěku
Pravěký vlk, vědecky známý jako Canis dirus, což v překladu znamená "strašný vlk", se objevil na scéně před 125 000 lety a svůj nezapomenutelný otisk zanechal v dějinách až do konce své éry před zhruba 9 500 lety. Nebyl jen vlkem, ale vlkem obrovským, tím největším z rodiny psovitých šelem, které kdy obývaly Severní Ameriku v době pozdního pleistocénu.
Obří velikost a impozantní vzhled
Mohutní predátoři měli lebky o délce až 13 palců a těla dosahující délky 69 palců. Jejich vysoká ramena dosahovala až 38 palců, což byla ohromující velikost pro jakoukoli psovitou šelmu. Ačkoli jim příroda nadělila robustní tělo, jejich velikost nebyla jediným úžasným prvkem.
Strašní vlci byli vybaveni zuby, které byly větší než u současných vlků šedých, a tak měli silnější skus. Síla skusu byla asi o 29 % větší než u vlka obecného. Tato adaptace jim umožnila žít vedle megahebravců, jako jsou mastodonti, pravěcí bizoni, zemní lenochodi a velbloudi, které úspěšně lovili.
Lovci mezi megafaunou
Vlk obecný se uplatnil jako dominantní vrcholový predátor, měl jen velmi málo přirozených nepřátel. O jeho jídlo sice soupeřili i šavlozubí tygři a později lidé, ale vlkům to nebránilo v tom, aby si zajistili svou roli v potravním řetězci.
Fosilie obřích vlků byly nalezeny v různých částech Severní Ameriky, Jižní Ameriky a Asie. Největší sbírka zkamenělin těchto zvířat byla objevena v dehtových jámách Rancho La Brea v Los Angeles, spolu s ostatky mnoha dalších prehistorických zvířat ze stejného období.
S kým vlk obrovský soupeřil?
Nicméně i tyto obrovské šelmy nakonec čelily výzvám, které překročily jejich schopnosti adaptace. Konkurence o potravu a z toho vyplývající nedostatek kořisti pravděpodobně představovaly největší hrozbu pro populaci vlka dravého. Lidé se ukázali jako lepší lovci a v kombinaci s nedostatkem potravy to vedlo k jejich postupnému ústupu.
Konec pravěkého vlka
Pravěcí vlci nevyhynuli náhle, ale spíše postupně, kdy se jejich populace zmenšovala až do jejich posledního zápisu do historie před zhruba 9 500 lety. S jejich konečným zmizením vymizela i část fascinující prehistorické historie, ale jejich fosilní otisky zůstávají, aby nám připomínaly jejich někdejší vládu.
Je zřejmé, že tito obrovští predátoři byli nezapomenutelným zástupcem přírody před tisíci lety. Ačkoli už mezi námi nejsou, jejich příběhy a fosilie stále připomínají jejich mohutnost, sílu a význam, který měli v ekosystémech, v nichž žili. Je zřejmě největší psovitou šelmou všech dob – velcí jedinci mohli vážit 65 kg a rekordní exempláře se zřejmě blížily metráku živé váhy.
Zdroje: wildlife.com, a-z-animals.com, nationalgeographic.com
Sledujte nás v Google Zprávách