Lovci a sběrači Evropy

Výzkum, nás zavedl do dávných dob, kdy lidé lovili a sbírali potravu v rozmanitých evropských krajinách. Dvě dobře zachované kostry lovců a sběračů byly nalezeny v chladných horách severozápadního Španělska v roce 2006. Tyto ostatky, pojmenované La Brana 1 a 2, se staly klíčem k odhalení genetických tajemství minulosti.

Záhada modrých očí a tmavé pleti

Výzkumný tým pod vedením Dr. Carlese Lalueza-Foxe se zaměřil na získání DNA z jednoho z těchto dávných mužů. Co však překvapilo vědce i širokou veřejnost, byla neobvyklá kombinace genetických znaků tohoto pravěkého Evropana. Zatímco jeho modré oči byly v souladu s našimi očekáváními, jeho geny nám prozradily něco zcela překvapivého – měl černé nebo hnědé vlasy a tmavou pleť.

Čtěte také

Díky moderní vědě je možné zjistit, jak vypadali naši předci

Čtěte také

Vědci zrekonstruovali pravěkou lebku z Gibraltaru. Vyšla nádherná ženská tvář

Zpochybnění dosavadních teorií o světlé pleti

Tato nečekaná kombinace vlastností zpochybnila dosavadní představy o vzhledu prvních obyvatel Evropy. Dosud se věřilo, že raní Evropané měli světlou pleť, která se vyvinula jako reakce na nízké UV záření ve vyšších zeměpisných šířkách. Tato teorie naznačovala, že světlá pleť byla adaptací na potřebu syntetizovat vitamin D v kůži. Nové genetické poznatky však ukazují, že tmavá pleť byla mezi prvními obyvateli Evropy mnohem běžnější, než jsme si dosud mysleli.

Stravovací zvyky pravěkých lovců

Výzkum také odhalil důležité informace o životním stylu a stravovacích zvyklostech těchto pravěkých lovců a sběračů. Z jejich genomu je zřejmé, že se převážně živili bílkovinami a že nebyli schopni trávit laktózu ani škrob. Tato schopnost se objevila až s nástupem zemědělství, což nám poskytuje cenný pohled na evoluci lidské stravy a adaptace na nové potravní zdroje.

Revoluce v genetice a evropské historii

Kostra pravěkého lovce měla genotyp Western Hunter-Gatherer Kostra pravěkého lovce měla genotyp Western Hunter-Gatherer Zdroj: Wikimedia Commons, Geni, CC BY-SA 4.0

David Reich z Harvardovy lékařské fakulty, který byl do výzkumu zapojen, zdůrazňuje, že práce je revoluční nejen z hlediska genetických poznatků, ale také z pohledu historie Evropy. Tmavá pleť prvních Evropanů nás přivádí k otázce, jak a proč se některé genetické charakteristiky vyvíjely a měnily v průběhu tisíciletí.

Čtěte také

chýše z mamutích kostí

Čtěte také

Vědci jsou nadšeni. Objevili zachovalé domy z mamutích kostí staré 25 000 let

DNA jako okno do minulosti a budoucnosti

Studie nám ukazuje, že DNA má moc odhalit nejen naše předky, ale také nám umožňuje nahlédnout do jejich vzhledu a životního stylu. Pravěcí lovci a sběrači nám přinášejí nejen vzrušující příběh minulosti, ale také podnětné myšlenky o tom, jak se evoluční dějiny odrážejí v našem genetickém základu. Ať už máme světlou, nebo tmavou pleť, dávné příběhy nás spojují s našimi kořeny a minulostí, která se nám stále snaží odhalit svá tajemství.

Zdroje: bbc.comcsmonitor.comsci.news