Osudové ráno
Osudného sobotního rána panoval na kaprunské stanici čilý ruch, protože místní i turisté se připravovali na den strávený na sjezdovkách. Dychtivě stáli ve frontě na nástup do klasické lanovky, která se pyšnila kabinkami ve tvaru vajíčka a jedinečným vysokorychlostním systémem. Zázrak techniky, který funguje od roku 1974, byl v roce 1993 zmodernizován a dokázal vyvézt 180 lyžařů nahoru do výšky 3 900 metrů za méně než 9 minut.
Do dvou oddělení lanovky se nahrnulo celkem 161 lidí. Lanovka se vydala na cestu a stoupala do strmého kopce, zatímco se cestující usazovali ve svých kupé. Během několika okamžiků však cestující začali zažívat pocit úzkosti. Šestnáctiletý Thomas Kraus, jeden z cestujících, později vzpomínal: "Byl tam kouř, jako by si někdo špatně potáhl z cigarety."
Aniž by to všichni na palubě tušili, katastrofa už byla v pohybu. V dolní kabině se vznítil horkovzdušný ventilátor a rychle se rozšířil do hydraulického systému, který obsahoval vysoce hořlavou kapalinu. Hustý dým rychle zahalil prostory a vyvolal mezi cestujícími paniku.
Uvězněni v tunelu zoufalství
Když lanovka po pouhých 600 metrech jízdy vjela do tunelu, náhle se zastavila a nastala zoufalá situace. Selhal hydraulický systém, což znemožnilo otevření dveří kabiny. Dokonce i okna z plexiskla se ukázala jako nerozbitná. Cestující, kteří byli uvězněni a neměli možnost úniku, čelili nepředstavitelné noční můře, když kabinu zachvátily plameny. Nakonec se jim ale podařilo dveře uvolnit.
Většina lidí, kteří se dostali ven z hořící lanovky, se rozhodla utéct směrem vzhůru, doufajíce, že se tak vzdálí od plamenů. Bohužel, tato strategie se ukázala být osudná; nikdo z nich nepřežil. Nejdál se dostal japonský lyžař, jehož tělo záchranáři našli asi 142 metrů od vozu. Smrtelným nebezpečím nebyl pouze oheň, ale především kouř, který se v šikmém tunelu lanové dráhy šířil jako v komíně. Pouze 12 cestujících přežilo díky tomu, že se rozhodli riskovat a jít směrem dolů přes plameny. Tento nápad měl německý dobrovolný hasič, který věděl, jak se při požáru chovat. Zdánlivě nebezpečnější rozhodnutí jim paradoxně zachránilo život. Tři osoby navíc zemřely v horní stanici, která byla propojena s obchodním domem, a to rovněž kvůli kouři, který se tam rozšířil.
Odhalení viníků
Po katastrofě následovalo dlouhé vyšetřování, které přineslo šokující zjištění. Odhalilo chmurný osud většiny cestujících, kteří se nezachránili a podlehli toxickému kouři nebo plamenům. Mezi oběťmi byla i česká instruktorka lyžování či úspěšní sportovci.
Vadný ventilátor, který požár vyvolal, neměl v kabině vedoucího co dělat, nebyl totiž vůbec určený pro dopravní prostředky. Z hydraulického potrubí unikal olej a údajně ohnivzdorné výtahové zařízení bylo vyrobeno z vysoce hořlavého plastu, který vypouštěl extrémně toxický kouř. Úřady v souvislosti s nehodou obvinily 16 osob.
Navzdory usvědčujícím důkazům však nikdo nebyl za tragédii, která si vyžádala 155 obětí, potrestán. Soud své překvapující rozhodnutí vysvětlit tak, že vina byla příliš rozptýlená a nebylo možné určit konkrétní viníky.
Konec jedné éry
Kaprunská lanovka, navždy poznamenaná vzpomínkami na onen nešťastný den, už nikdy nebyla uvedena do provozu. V roce 2015 Rakušané demontovali poslední připomínky tragédie – koleje a nosné sloupy – a tunel natrvalo zapečetili. Jizvy po požáru lanovky v Kaprunu stále přetrvávají a jsou chmurnou připomínkou tragických následků, které mohou nastat, když selžou bezpečnostní opatření.
Neštěstí v rakouském Kaprunu ukázalo, že směr úniku může rozhodnout o životě nebo smrti. Je to strašidelný příběh o statečnosti tváří v tvář neskutečné hrůze a o ponaučeních, která si vyžádala nejvyšší cenu.
Zdroje: medium.seznam.cz, cs.wikipedia.org, zoom.iprima.cz