Během pouhých devadesáti minut napršelo na Plzeňsku ohromující 237 milimetrů srážek. Liják byl tak prudký, že zanechal v krajině nesmazatelnou stopu a dal vzniknout Odlezelskému jezeru, nové vodní ploše vzniklé kolosálním množstvím dešťové vody. Paradoxem je, že zatímco Odlezelské jezero vzniklo jako důkaz síly přírody, několik stávajících rybníků neúprosnému přívalu vody podlehlo, zejména rybník v Mladoticích.
Vltava: Rekordní průtok vody
Epicentrum katastrofy leželo v povodí Berounky a Vltavy. Obrovská síla přírody se projevila v neúprosném přívalu vody, kdy průtok vody ve Vltavě přesáhl ohromujících 3300 metrů krychlových za sekundu. Kalamita začala brzkým rozvodněním Berounky, která se kaskádovitě valila od Nové Huti pod Nižborem přes Strakonice a dále do Berouna, Rakovníka, až nakonec dorazila do centra Prahy. V některých oblastech se hladina vody vyšplhala až na neuvěřitelné dva metry a zanechala za sebou zkázu.
Berounka jako hlavní aktér tragédie
Z Berouna po záplavách zůstaly vidět jen věže a nejvyšší stavby
Pražané žijící u Vltavy dlouho podceňovali potenciální hrozbu, kterou Berounka mohla představovat. Onoho zlověstného 25. května se však obyvatelé Berouna ocitli pod neúprosným přívalem vody a uprostřed záplavy zůstaly vidět jen věže a nejvyšší stavby. Když nastala v Praze půlnoc, rozbouřená Vltava mnohé překvapila. Zprávy o blížící se vodní katastrofě se rychle rozšiřovaly. Několik pražských čtvrtí, včetně Podskalí, se ocitlo pod vodou a čelilo skutečnosti, o které se jim ani nesnilo.
Krutá bilance
Po povodních sice voda opadla docela rychle, ale její následky se ozývaly ještě dlouhá léta. Oběti se nepočítaly jen v rozbitých budovách a ztraceném majetku, ale také v lidských životech. V celém Berouně, Praze a sousedních regionech tragicky zahynulo přibližně 337 lidí. Domácí zvířata zahynula po stovkách, domy se proměnily v trosky a úroda skončila v propadlišti dějin.
Povodně 1872: Nejen Berounka a Vltava
Povodně se nevyhnuly ani obci Holedeč v Ústeckém kraji
Rok 1872 se do historie zapíše jako rok poznamenaný nelítostným běsněním přírody. Přívalové deště a následné záplavy zachvátily území dnešní České republiky od dubna do července a neúprosně vymlely břehy řek, jako je Metuje a Stěnava na Náchodsku a Broumovsku. Ničivé povodně zasáhly i Krkonoše, Krušné hory a jižní Moravu, prakticky žádný kout země nezůstal nedotčen.
V dějinách českých zemí zůstane jaro 1872 navždy krutou připomínkou úžasné síly přírody. Byla to doba, kdy se živly spikly a rozpoutaly katastrofu nebývalých rozměrů.
Zdroje: nespechej.cz, idnes.cz, nase-voda.cz
