Alarmující množství jaderného odpadu
V ledových prostorách Karského a Barentsova moře se odehrává mrazivá realita, kdy tisíce tun jaderného odpadu, jehož ničivá síla odpovídá 6,5 Hirošimám, leží na podvodním hřbitově. Toto dřímající nebezpečí se neomezuje pouze na spekulace, ale je podloženo znepokojivou skutečností – z potopených plavidel postupně prosakuje záření do hlubin oceánu.
Nejhorší je ponorka Kosmomolec
Rozsah této krize je ohromující – na mořském dně je roztroušeno více než 17 000 objektů včetně 18 jaderných reaktorů a potopených jaderných ponorek. Zejména jedna z ponorek, Kosmomolec, je alarmujícím majákem nebezpečí, protože její radioaktivní emise milionkrát překračují bezpečné limity. Ještě znepokojivější je, že část jaderného odpadu leží v relativně malé hloubce pouhých 30 metrů, čímž se tato Ruskem produkovaná radiace nepříjemně přibližuje lidské přítomnosti.
Stárnoucí reaktory zatížené uranem jsou receptem na katastrofu kolosálních rozměrů. Odborníci varují, že je jen otázkou času, kdy z nich začne unikat obrovské množství radioaktivního materiálu. Představa, že vysoce koncentrované jaderné tyče explodují pod vodou a vyvolají událost podobnou Hirošimě, je mrazivá.
Ostré mezinárodní reakce
Mezinárodní pozorovatelé si vážnost situace uvědomují. Zpráva z roku 1993, kterou nechal vypracovat bývalý ruský prezident Boris Jelcin, výslovně označila situaci za "kritickou". Navzdory dřívějším přiznáním Rusko nadále popírá obvinění z ukládání "vysoce radioaktivního odpadu" do oceánů, což je porušení Londýnské úmluvy o ukládání odpadu z roku 1983, k níž se Sovětský svaz zavázal.
Konflikt na Ukrajině a jaderné ambice
V reakci na hrozící katastrofu Rusko zahájilo úsilí o vyzvednutí radioaktivních předmětů z mořského dna s cílem zabránit "podmořské černobylské" katastrofě. K akci se odhodlalo také Finsko, které začalo spolupracovat s Norskem, Islandem, Evropskou unií, Spojenými státy, Velkou Británií a Ruskem na ambiciózním projektu bezpečného vyzvednutí nejnebezpečnějších objektů z hlubin oceánu.
Nicméně tyto snahy byly zastíněny geopolitickým vývojem. Konflikt na Ukrajině iniciativu zastavil a odchod Ruska z rusko-norské komise pro jadernou bezpečnost ponechal ostatní země v nejistotě ohledně rozsahu radioaktivního odpadu v jejich společných mořích.
Izolované "jaderné město"
Kromě hřbitova ponorek v arktických vodách má Rusko ještě jedno temné tajemství – tajné "jaderné město" známé jako Ozersk, často označované jako "hřbitov země". Město s přibližně 82 000 obyvateli je téměř zcela izolováno od okolního světa. Pro jeho obyvatele jsou vyžadována speciální víza a cizincům je vstup přísně zakázán. Jeho hranice obepínají ploty s ostnatým drátem a zlověstné nápisy varující před vstupem na cizí pozemek. Ozersk je rodištěm jaderného programu Sovětského svazu a ukrývá "jezero smrti", které je radioaktivnější než nechvalně proslulý Černobyl.
V kontextu těchto dvou hrozivých kapitol ruské jaderné historie se zdá, že je více než kdy jindy nezbytné znovu zhodnotit naše společné globální závazky vůči jaderné bezpečnosti a trvalé udržitelnosti. I když snahy o nápravu začaly, jsou vážně ohroženy geopolitickými tlaky a nedostatečnou transparentností. Bez spolupráce, transparentnosti a mezinárodního dohledu zůstane skutečný rozsah problému a potenciálního nebezpečí pro lidstvo skrytý pod ledovým pláštěm arktických vod a za ploty uzavřeného města Ozersk.
Zdroje: outrider.org, thesun.co.uk, bbc.com
