Minulost Egypta odkryta
Potopený chrám, částečně ponořený v mořských hlubinách, byl údajně postaven pro ctihodného boha Amona. Posvátná stavba měla takový význam, že sloužila jako posvátné místo pro faraony, kteří hledali požehnání nejvyššího božstva egyptského panteonu. Právě zde obdrželi tituly univerzálních králů, což svědčí o hlubokém duchovním a politickém významu chrámu. Evropský institut pro podmořskou archeologii zdokumentoval tento pozoruhodný nález, který vrhá světlo na zajímavou kapitolu egyptských dějin.
Tragický zánik Thonis-Herakleionu
Tragický osud chrámu byl zpečetěn během katastrofické události v polovině 2. století př. n. l. Kdysi majestátní symbol zbožnosti nyní leží v troskách a je němým svědkem plynutí času. Chrám byl nedílnou součástí Thonis-Herakleionu, starověkého přístavního města, které kdysi vzkvétalo v Abúkirském zálivu, známém také jako záliv Abú Kír. Město však zažilo svůj zánik, když silným zemětřesením doprovázeným přílivovými vlnami, které otřáslo zemí, bylo zatopeno a nakonec skončilo v hlubinách nilské delty. Thonis-Herakleion pohltily nelítostné vody a jeho tajemství zůstala po tisíciletí skryta pod hladinou.
Čtěte také
Poklady z hlubin
Během průzkumu potopeného chrámu archeologové odhalili celou řadu pokladů a tajemství. Mezi objevy byly pečlivě vyrobené stříbrné rituální nástroje, složité zlaté šperky a alabastrové nádoby, v nichž se kdysi uchovávaly parfémy a masti. Tyto artefakty umožňují nahlédnout do duchovních praktik a každodenního života starých Egypťanů, které se navzdory katastrofě, která chrám postihla, zachovaly v pozoruhodném stavu. Odolnost křehkých předmětů, které odolaly neúprosným přírodním silám, je důkazem trvalého odkazu starověké egyptské civilizace.
Řecká svatyně a její význam
V sousedství chrámu archeologové odkryli řeckou svatyni zasvěcenou bohyni lásky Afroditě. Posvátný prostor zdobený relikviemi z dávných dob osvětluje kulturní výměnu, která probíhala v kdysi pulzujícím přístavním městě. Mezi nalezenými artefakty byly i dovezené bronzové a keramické předměty, které dokládají řeckou přítomnost a jejich roli při utváření kosmopolitního charakteru města. Je zřejmé, že Řekové v době vlády faraonů z dynastie Saitů mezi lety 688 př. n. l. a 525 př. n. l. v Thonis-Herakleionu nejen obchodovali a usazovali se, ale také zde stavěli svatyně na počest svých bohů. Multikulturní paleta božské úcty vypovídá o bohaté historii města jako centra různých civilizací.
Zbraně a geopolitika
Tajemství svatyně však těmito kulturními výměnami neskončila. Uvnitř ní se skrývaly řecké zbraně, které naznačovaly přítomnost řeckých žoldnéřů, kteří možná bránili přístup do království v ústí nejzápadnějšího ramene Nilu, známého jako Kanopské. Nález vyvolává zajímavé otázky o geopolitice města ve starověké době a vykresluje živý obraz bojů a spojenectví, které utvářely jeho osud.
Čtěte také
Zatímco svět žasne nad nově nalezenými poklady a záhadnými tajemstvími, která skrývají, potopený chrám a svatyně u egyptského pobřeží Středozemního moře slouží jako dojemná připomínka trvalých záhad naší minulosti. S každým objeveným předmětem se přibližujeme k pochopení složité směsice kultur, víry a historie, která se sbíhala ve starověkém městě Thonis-Herakleion. Je to důkaz neúnavné honby za poznáním a neústupného ducha bádání, který nám umožňuje proniknout zpět do věků a odhalit poklady a tajemství našich předků.
Zdroje: timesofindia.indiatimes.com, edition.cnn.com, sciencetimes.com
