V roce 1913 rozhodla státní pošta o zahájení přepravy velkoobjemových balíků. Do té doby pošťáci nepřebírali žádné zásilky vážící více než čtyři libry, tedy asi 1,8 kilogramu. Nikdo ovšem nepředpokládal, s jakou vervou se Američané do posílání balíků pustí. Jedinou podmínkou pro přijmutí balíku do přepravy byla totiž váha nižší než pět kilogramů. Žádná jiná pravidla nebyla zavedena, a tak si vesničané přebrali informaci po svém a začali poštu využívat k posílání svých dětí. Přeci jen to bylo levnější než kupovat lístek na vlak.
Čtěte také
Mazaní rodiče ve snaze ušetřit posílali své děti za babičkou a dědou na prázdniny jako balík. Říkáte si, jak je možné, že pošta tehdy takovou zásilku vůbec akceptovala? Pravidla pro odesílání zásilek byla zezačátku opravdu vágní, tudíž došlo k několika kuriózním situacím. Lidé si navzájem posílali třeba vejce nebo cihly. Pár pošťáků neslo i živého hada.
Jedna míle za patnáct centů
Jako první své vlastní dítě poslal v lednu 1913 v rámci nové balíkové služby, jež se na trhu objevila, jeden manželský pár z Ohia. Taky vám při té představě zatrnulo? Když si vezmeme, jak dlouho někdy chodí balíky v dnešní době, jak tomu muselo být před více než sty lety? Za dopravu malého synka mířícího za babičkou na prázdniny zaplatili rodiče 15 centů. Poštovní doručovatel jej naložil dovozu a v pořádku odvezl na místo určení.
Mazaní rodiče ve snaze ušetřit posílali své děti za babičkou a dědou na prázdniny jako balík. Vlak byl dražší.
„Pan Lytle doručil chlapce v pořádku na požadovanou adresu, tedy k paní Louis Beagle, zhruba jednu míli od původního domu. Poštovné bylo 15 centů a balík byl pojištěn na 50 dolarů,“ uvádí New York Times ve vydání z 26. ledna roku 1913.
Jiné děti jely větší dálku
Chlapeček měl štěstí, neboť jiné děti absolvovaly i podstatně delší jízdu. Například malá Maud Smithová si cestování poštou užila o dost víc. S ostatními balíky ujela vlakem 64 kilometrů. May Pierstorffovou pak rodiče dokonce poslali vlakovou poštou 120 kilometrů daleko. Rodiče zaplatili za její dopravu 53 centů a stejně jako výše zmíněný chlapec, i May Pierstorff mířila ke svým prarodičům.
Čtěte také
Rekordmanka cestovala jako balík přes 1150 kilometrů
V roce 1915 těsně před tím, než se zakázalo posílat děti poštou, využila této služby také žena z Floridy. Její šestiletá dcerka zamířila tehdy za svým otcem až do Virginie! Cesta byla dlouhá 720 mil, tedy asi 1150 kilometrů, a tím se stala vůbec nejdelší cestou, kterou dítě jako balík absolvovalo. Za dopravu tehdy matka holčičky zaplatila 15 centů.
O zneužívání nové služby se dozvěděl vedoucí správce pošty Albert S. Burleson, kterému se zasílání dětí poštou ani trochu nelíbilo. Provedl šetření a oficiálně to utnul!
Zdroje: www.reflex.cz, g.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.expresfm.cz
