Kus plastu, nebo historický poklad?
Anna a František Ambrožovi, kteří se dlouhá léta věnovali obdělávání zahrady, se jednoho dne rozhodli, že se pustí do česneku. Byla to běžná venkovská činnost, kterou se zabývali již mnoho let. Tentokrát se však jejich život měl změnit. Při kopání půdy narazili na něco, co na první pohled vypadalo jako kus plastové nádoby. Anna si dokonce myslela, že jde o nepotřebný odpad, který by měl skončit na skládce. Naštěstí měli syna, který byl o něco zvídavější.
Hledání pokladu
Když začal syn Ambrožů nález podrobněji zkoumat, pojal podezření, že by mohlo jít o mince. Okamžitě se nálezu chopili a kontaktovali odborníky na archeologii. Druhý den zavolali do Archeologického ústavu Akademie věd v Brně a informovali je o svém nálezu. Odborníci slíbili, že se na místo brzy dostaví a provedou podrobnou analýzu.
Nalezený poklad
Když odborníci dorazili na místo, byli překvapeni tím, co Anna a František objevili. Mince pocházely z patnáctého století a byly na nich vyraženy různé motivy včetně lví tlapy. Podle archeologa Jiřího Doležela z brněnského Archeologického ústavu Akademie věd pocházejí mince ze 40. až 50. let 15. století.
Hodnota mincí se pohybovala od 100 do 4000 korun, samozřejmě v závislosti na stavu a stáří jednotlivých mincí. Poklad byl svěřen do péče odborníků, kteří měli za úkol mince konzervovat a určit jejich přesnou dataci. Teprve poté bylo možné určit, jakou odměnu mohou Ambrožové za svůj nález získat. Existovala také možnost, že poklad obsahuje některé významné mince, které by mohly zvýšit hodnotu celého pokladu.
Další nálezy
Archeologové musejí pečlivě prohledat okolí každého naleziště
Archeologové se rozhodli prozkoumat i zbytek Ambrožovy zahrady a brzy narazili na další historické nálezy. Střepy keramiky z první poloviny třináctého století naznačovaly, že místo bylo osídleno již o několik století dříve. Jednalo se o charakteristickou kuchyňskou keramiku té doby, která byla považována za odpad v blízkosti tehdejších obydlí.
Závěr a naděje
Anna a František Ambrožovi, kteří obývají svůj pozemek od poloviny třicátých let 20. století, byli tímto objevem nadšeni. Nikdo z jejich předků v minulosti nic podobného na své zahradě nenašel, a tak mají radost, že mohli přispět k poznání historie svého kraje. Manželé alespoň dostali proplacenou svou ztracenou úrodu. Zda dostali ještě nějakou odměnu, není známo.
Celý tento příběh nám připomíná, že historie se může skrývat přímo pod našima nohama a stačí jen trocha zvědavosti a štěstí, abychom ji objevili.
Zdroje: lovecpokladu.cz, idnes.cz, stribrnak.cz
