Vědecké předpovědi
Vědečtí pracovníci Crowtherovy laboratoře z univerzity ETH v Curychu se ve svém výzkumu zabývali různými propočty a předpověďmi, které se týkají změny klimatu, pro více než pět set světových velkoměst. Podle nich se následující tři desetiletí podstatně změní klimatické podmínky v 77 procentech světových měst. Pětině prý „hrozí tak extrémní podmínky, jaké v současné době nikde na světě neexistují“. Stovky dalších měst se budou potýkat s přírodními katastrofami, jako sucho, povodně, silné bouřky a řádění větrů. Zvýšení teplot pravděpodobně nejvíc pocítí města severní polokoule. V tropech teploty příliš nestoupnou, ale období dešťů budou mnohem intenzivnější, hrozí tak záplavy, sucha budou daleko ničivější.
Rtuť teploměrů bude stoupat
Oteplení se nejspíš nevyhne žádné město. Nejvyšší teploty v letních měsících v evropských městech stoupnou o více než sedm stupňů, průměrná roční teplota o dva až dva a půl stupně Celsia. Podle curyšského výzkumu tak může být klima v Praze jako v současné italské Neapoli, což znamená oteplení i v zimních měsících na průměrných osm až devět stupňů. Pokud jde o světová velkoměsta, v Torontu může být teplotní průměr až o tři stupně vyšší, v New Yorku o necelé tři. Objevily se úvahy, že se Paříž připravuje až na padesáti stupňová vedra. Odborník V. Kotecký z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Český rozhlas Plus (20. 7. 2022) k tomu uvedl: „Já bych nerad spekuloval o tom, kam se mohou dostat extrémy v příštích desetiletích…“ V rozhovoru, kromě jiného, ale řekl, že se dá počítat jak s častými extrémy, tak zvýšením teplot „…jak roste globální průměrná teplota, posouvá se ta v uvozovkách hranice možného. Takže se začíná stávat možným, že teplota dosáhne čísel, která by byla extrémně nepravděpodobná anebo prakticky nemožná v daných klimatických pásmech v minulosti.“
Až nám planeta zatopí
Světová organizace OSN ve své poslední zprávě varovala, že „…více než 120 milionů lidí by se mohlo během příštího desetiletí kvůli změně klimatu propadnout do chudoby, což by vytvořilo ‚klimatický apartheid‘, kdy bohatí platí za to, že uniknou přehřátí, hladu a konfliktům, zatímco zbytek světa zůstane trpět.“ S oteplováním tak souvisí i možná migrace lidí z neobyvatelných měst. Pan Kotecký to nevylučuje, ale dle jeho odborného názoru bude záležet i na tom „…jak se jednotlivá města budou, anebo nebudou přizpůsobovat změnám klimatu. My nemusíme být pasivní. Měli bychom se v příštích letech a desetiletích velmi intenzivně připravovat na to, že naše klima bude vypadat úplně jinak, než jsme si zvykli v dobách našeho dětství a mládí. Budeme na to muset připravit život ve městech. Bude se muset změnit struktura měst, budovy, které ve městech máme a tak dále.“ A dle pana Koteckého je možné, že i my Středoevropané postupně přijmeme zvyky, jaké známe třeba ze Středomoří, protože to bude nezbytné
Zdroje: www.praguemorning.cz, europe-cities.com