Zanechal po sobě stopy

Ztracený kontinent Velká Adrie, jak ho geologové nazvali, objevil a „zmapoval“ tým D. van Hinsbergena, profesora globální tektoniky a paleogeografie z nizozemské Utrechtské univerzity, když zkoumal horniny v oblasti horských pásem Středozemního moře. Dle profesora, který je zároveň hlavním autorem studie uveřejněné v časopise Gondwana Research to není bájná Atlantida, ale „… je obrovský! Je velký jako Grónsko a má zhruba stejný tvar,“ uvedl van Hinsbergen. Také poznamenal, že ztracené kontinenty nejsou zcela ztracené. A že stejně jako zaniklé civilizace po sobě zanechávají stopy, které lze nalézt, pokud badatelé ví, jak je hledat. A to nizozemští geologové věděli a ty stopy našli: „Aniž by si to uvědomovali, obrovské množství turistů tráví každoročně dovolenou na ztraceném kontinentu Velká Adrie…“

Kontinent bouřlivák

Ač výzkumníci asi nikdy nezjistí, co přesně se na raných kontinentech odehrálo, dle Van Hinsbergena je jisté, že historie Velké Adrie byla bouřlivá a složitá. A snažil se ji přečíst. Kousek po kousku s kolegy deset let rekonstruovali dějiny čtvrt miliardy staré pevniny, která skončila uvězněná v zemském plášti. Velkou Adrii z velké části pokrývala mělká moře s nánosy sedimentů. Z těch se vytvořily vápencové horniny, které byly při jejím pohřbení „seškrábnuty“ z povrchu a pozůstatky daly vzniku evropským pohořím: Alpám, Apeninám, Karpatsko-balkánským horám, řeckým horským řetězcům. I v pohoří Taurus v Turecku jsou vidět zbytky ztraceného kontinentu, „… zdeformované zbytky několika horních kilometrů ztraceného kontinentu jsou stále patrné v horských pásmech", řekl van Hinsbergen. A také uvedl, že několik menších kontinentálních bloků dnes tvoří část Rumunska, severního Turecka nebo Arménie. Horniny z Velké Adrie jsou roztroušeny ve 30 zemích, od Španělska po Írán.

To však není jediná stopa, kterou po sobě Velká Adrie zanechala. Dle výzkumu tření mezi Velkou Adrií a Evropou pak vytáhlo potopené horniny zpět na povrch, kde je lidé našli a těžili. „Odtud pochází mramor, který Římané a Řekové používali na stavbu svých chrámů," říká van Hinsbergen. Během milionů let ho z vápencové horniny „vytvořil“ obrovský žár a tlak.

Zdroj: Youtube

Velká Adrie

Van Hinsbergen s týmem se domnívají, že Velká Adria vznikla odtržením od superkontinentu Gondwana před 240 miliony lety a začala se sunou k severu. Zhruba 100 až 120 miliony se srazila s dnešní Evropou, roztříštila se na kusy a její největší část o tloušťce asi 100 km byla zatlačena pod dnešní Itálii, Řecko a oblast Pobaltí. Dnes leží až 1 500 kilometrů pod povrchem naší planety a dává o sobě vědět seismickými vlnami.

Jak analýza pradávných hornin naznačuje, někde v hlubinách mohly zmizet i jiné kontinenty a pohřbít tak kousek historie života na této planetě i některé důkazy o vzniku života na Zemi.

Zdroje: www.nbcnews.com, edition.cnn.com