Mimozemský odpad dorazil na Zemi někdy během uplynulých 10 milionů let. Po dopadu do Pacifiku se usadil na jeho dně a smíchal se s dalšími vrstvami horniny. K tomuto pozoruhodnému úkazu se dostali japonští těžaři, když v oceánu zkoumali možnosti nových nalezišť ropy. Na dně oceánu během své práce odebrali vzorky horniny a ty následně věnovali australským vědcům na další rozbory.

Čtěte také

UFO? Podle některých šlo hlavně o detekci testů sovětských atomových zbraní.

Čtěte také

Zakázaná oblast 51: Američané tvrdí, že zde spadlo UFO. Pravda je ale závažnější

Radioaktivní plutonium je nuda, vesmírné plutonium to je jiná hitparáda

Podmořský vzorek obsahoval také jasně odlišitelné plutonium 244, které se přirozeně nikde na Zemi nevyskytuje. Běžné plutonium ano a je to dáno především kvůli nedávným pokusům s jadernými explozemi. V přírodě se objevuje ve velmi stopovém množství díky procesům, kterých se účastní uran-238.

Exploze supernovy, nebo neutronové hvězdy?

Plutonium, které bylo v menší míře nalezeno i v meteorickém prachu na oceánském dně má vesmírný původ. Předpokládá se, že na Zemi pršelo ve formě kosmického prachu z výbuchů supernov. „Naše data mohou být prvním důkazem, že supernovy skutečně produkují plutonium-244,“ uvedl Anton Wallner, hlavní autor studie, nukleární fyzik a profesor na Australské národní univerzitě. Je ale také možné, že za tím stojí ještě mnohem epičtější událost, a to exploze neutronové hvězdy.

Vzácné plutonium bylo nalezeno na dně Pacifiku Zdroj: Profimedia

Prvky, které jsou vědcům i dodnes záhadou

Jedinečnost nalezených vzorků spočívá v tom, že jde o čerstvé materiály vzniklé explozí hvězd. Za což jsou vědci opravdu rádi, neboť právě usazeniny tohoto typu jim mohou konečně zásadně pomoci porozumět vesmírným procesům! Především tomu, jakým způsobem vznikají prvky těžší než železo, jako třeba zlato, platina, uran a plutonium. Tyto prvky jsou totiž pro astrofyziky stále velkým tajemstvím.

Čtěte také

Čtěte také

Nový Einstein: Jedenáctiletý génius Laurent pracuje na cestě k nesmrtelnosti

Experti zatím přesně neví, kde a jak tyto prvky v galaxiích vznikají a jak se liší jejich produkce na různých místech vesmíru. Odhalení těchto mechanismů by pokrylo zbytek periodické soustavy prvků. Například vodík a helium vznikly při Velkém třesku, uhlík a kyslík vznikají v jádrech hvězd.

Pozor, prší supernova!

Astronomové jsou přesvědčeni, že ty nejtěžší kovy musí vznikat v prostředí mnohem intenzivnějším, než jsou běžné hvězdy. A jednou z možností je právě smrt velké hvězdy, tedy proces známý jako supernova. Gigantický výbuch by nepochybně všechny tyto částice vyslal do všech směrů, takže by doslova pršely na ostatní tělesa včetně naší planety.

Jednou z možností, proč se tu plutonium 244 objevilo, je právě smrt velké hvězdy. Proces známý jako supernova. Zdroj: Profimedia

Takové částice jsou nestabilní a vydrží tedy „jen“ několik milionů let. Oba těžké prvky se tedy měly dávno rozpadnout do stabilních forem, ale vzhledem k tomu, že byly nalezeny v současném stavu, to může znamenat, že ke kosmické události došlo „pouze“ před několika miliony let. A pokud to byla exploze neutronové hvězdy, tak jsme „těsně“ přišli o velkolepou podívanou.

Zdroje: vedazive.cz, techfocus.cz, plus.rozhlas.cz