Nevítaní hosté

V nedávné době se začalo ve Francii šířit několik nepůvodních živočichů. Je to například opancéřovaný „ďábelský brouk“ Phloeodes diabolicus, který byl importován z pouští Severní Ameriky. Obavy působí jedovatá sršeň asijská, která útočí na včely. Mezi ty nejinvazivnější „přivandrovalce“ patří některé druhy dravých suchozemských ploštěnců. Na měkkýších parazituje několikamilimetrový Platydemus manokwari, který připutoval z Nové Guineje. O pár milimetrů je větší jihoamerická plochá hlístice Obama nungara, která zaplavila zahrady a parky. Požírá šnečky i žížaly. Devastující škody může způsobit další – a navíc obří – zástupce Bipalium kewense, ploštěnka skleníková.

„Obyčejný červík“

Již před přelomem století zaznamenali obyvatelé ve Francii výskyt neznámého obřího červa. Pořídili stovky fotografií a videí. Některé exempláře donesli do výzkumných center. Vědci jim zpočátku nevěnovali žádnou pozornost, považovali je údajně za obyčejné pijavice. Nepřekvapilo je ani, že jsou poněkud většího vzrůstu. Výzkumem se začal zabývat až v roce 2013 profesor parazitologie Jean-Lou Justine z Národního přírodovědeckého muzea při Sorbonské univerzitě poté, co bylo zdokumentováno přes sedm set nálezů. Ve svém článku pro theconverstaion.com pak napsal, že na počátku výzkumu on a jeho tým studovali práce vědců na toto téma a velmi je udivilo, že ač se na území Francie vyskytoval tento neobvyklý živočich již několik let, žádného nejen francouzského, ale ani evropského vědce ani instituci nezaujal, přestože může ohrozit biodiverzitu. Jeho jméno je Bipalium kewense, ploštěnka skleníková.

Půdní hrozba

Suchozemské ploštěnky rodu bipalium pocházejí z polotropických oblastí Asie. Nemají rády studené zimy a suchá léta. Jeden importovaný druh byl popsán už v roce 1878, kdy byl nalezen ve sklenících botanické zahrady Kew poblíž Londýna. Odtud název „kewense“ a český ploštěnka skleníková. Svůj francouzský ráj tyto ploštěnky našly především na jihu, v pobřežní oblasti Pyrénées-Atlantiques, kde jsou mírné zimy a i v létě prší. Tyto ploštěnky jsou schopné usmrtit a sežrat kořit, která je daleko větší než ony samy. Jsou vybaveny smrtícím jedem tetrodotoxinem, který je účinnější než kyanid. Nejhorší však je, že se živí především žížalami. Žížala obecná, neboli dešťovka, chcete-li, má v půdě svůj nezastupitelný ekologický význam, což není nutné nijak zvlášť zůdrazňovat. Ploštěnka skleníková, která ji likviduje ve velkém, tak představuje pro zahrady, přírodu a celkově pro ekologickou rovnováhu velkou hrozbu.

Zdroj: Youtube

Nezničitelný, obří, predátorský

Ploštěnka skleníková patří mezi druhy živočichů, které se nemnoží pohlavním způsobem, ale dělením. Prostě se čas od času z jedince oddělí malý kousek, který vyroste v dospělce. Zní to „nelidsky“, ale kdybyste ji chtěli na své zahradě zlikvidovat a přesekli ji napůl, na tři či čtyři části, jen jí pomůžete a sobě uškodíte. Z každé části opět vyroste další ploštěnka, protože má neuvěřitelnou schopnost regenerace. Je vlastně nesmrtelná. Tak dokáže rychle obsadit velká území a je značně obtížné se jí zbavit. A co víc, „…dalším důvodem je nepřítomnost predátorů,“ uvedl profesor Justine, „…ploštice produkují chemické látky, které jim dodávají nepříjemnou chuť, což znamená, že je predátoři nežerou.“ Tito červí predátoři se dostali i na další francouzská zámořská území a do jiných zemí. V Evropě do Španělska, Portugalska, Monaka. Tento červ se objevil i v severoamerické Virginii, kde děsil obyvatele jako „neznámý dvoumetrový had“. Bipalium kewense běžně měří do půl metru, ale ve Francii byly zaznamenány i metrové exempláře.

Zdroje: allthatsinteresting.com, theconversation.com