Rytmus destrukce na naší planetě
Podle vědců si lze naši planetu představit jako mohutné, kosmické srdce. Stejně jako lidské srdce bije v pravidelných intervalech. Naznačuje to alespoň nová vědecká studie, podle které má Země svůj vlastní rytmus – cyklus trvající 27,5 milionu let, během kterého se odehrávají globální geologické katastrofy.
Představa, že se mohutné geologické události, jako jsou významné sopečné erupce, změny mořské hladiny či velká vymírání, řídí jakýmsi neviditelným, geologickým metronomem, je fascinující a zároveň děsivá. Věda začíná prozkoumávat, jak tento zemský puls ovlivňuje náš domov, a přitom nabízí hlubší porozumění tajemstvím, která obklopují historii naší planety.
Jak vědci objevili puls Země
Výzkumný tým vedený profesorem Michaelem Rampinem z Newyorské univerzity se zaměřil na přesně datované geologické události za posledních 260 milionů let. Studie identifikovala desítky katastrofických událostí od sopečných erupcí po vymírání druhů. Tato fakta byla poté analyzována pomocí Fourierovy analýzy, matematické metody detekce opakujících se vzorců v datech. Výsledek? Většina těchto událostí byla seskupena do deseti samostatných časových úseků, které jsou od sebe vzdálené průměrně 27,5 milionu let.
Symfonie destrukce
Ale co způsobuje tuto geologickou symfonii destrukce? Co by mohlo být metronomem naší Země? Tato otázka je stále otevřená. Některé teorie ukazují na vnitřní dynamiku planety, na deskovou tektoniku a pohyby uvnitř zemského pláště. Jiné nám naznačují pohled mimo naši planetu, kde by mohla hrát roli Sluneční soustava a její pohyb v Mléčné dráze.
Role temné hmoty
Jednou z teorií je, že Země pravidelně prochází oblastmi s vyšší koncentrací temné hmoty. Když se tak stane, Země absorbuje temnou hmotu, což vede k jejímu anihilování a uvolnění energie. Toto by mohlo způsobit zvýšenou geologickou aktivitu a možná vyvolat puls naší planety. Tato teorie však zůstává pouze teorií.
Vědecká výzva
Ať už je pravda jakákoli, je třeba provést další výzkum. Tým profesora Rampina se nyní snaží shromáždit nová data o geologických událostech a analyzovat delší časové období. A pokud se nám podaří lépe pochopit astronomické pohyby naší planety, můžeme snad jednoho dne objasnit, zda mezi těmito cykly a pulsem Země existuje nějaká souvislost.
Kdy přijde další 'tlukot' naší planety?
Nicméně, pokud skutečně existuje takový puls, poslední "výbuch" se odehrál přibližně před 7 až 10 miliony lety. Podle toho by nás další katastrofická událost měla čekat až za 15 až 20 milionů let. Vědecké poznání a porozumění tomuto fenoménu nám tak mohou poskytnout nejen fascinující vhled do historie naší planety, ale také nás mohou uklidnit, že další "tlukot" Země nás pravděpodobně nepotká.
Zdroje: livescience.com, scitechdaily.com, dailymail.co.uk
