Rozpálená Venuše
Planeta Venuše vznikla před 4,6 až 4,5 miliardami lety. Dnes ji pokrývají hory a lávové pláně. Její atmosféru tvoří převážně oxid uhličitý a hustý oblak kyseliny sírové. Dřív, než se proměnila v horké jedovaté peklo, mohla mít mírné klima a byla na ni nejspíš kapalná voda. A tam, kde je voda, se může rozvíjet život. „Naše hypotéza je, že Venuše mohla mít stabilní klima po miliardy let. Je možné, že za její proměnu z klimatu podobného zemskému na pekelně horký dům, který vidíme dnes, může globální událost,“ uvedl na IFLScience M. Way z Goddardova institutu pro vesmírná studia. Na to, co tu „globální událost“ způsobilo, se pokusili vědci odpovědět ve svém výzkumu simulacemi.
Vývoj života?
Výzkum o možném životě na Venuši navázal na předchozí práce Waye a jeho týmu, ve kterých virtualizovali světy a topografie podobné Venuši, a na předchozí poznatky zaznamenané sondou NASA Pioneer Venus. Výsledky pak představili na zasedání EPSC-DPS ve švýcarské Ženevě. (Výsledky práce)
Jak předpokládají, po svém vzniku, zhruba před čtyřmi miliardami let, se povrch Venuše rychle ochladil. Mohla vzniknout atmosféra podobná zemské, s obsahem dusíku, oxidu uhličitého a metanu. Následující miliardy let se Venuše mohla vyvíjet podobně jako naše planeta a vázat CO₂ v horninách. Což by představovalo vznik příznivého stabilního klima. Zohlednili pozorované vzrůstající sluneční záření během časů a změny v atmosféře Venuše. Simulacemi dospěli k názoru, že byla schopná udržet si stálou teplotu 20-50 °C po nejméně tři miliardy let. Dost na to, aby se vyvinul nebo rozvíjel život.
Předchozí výzkumy předpokládaly, že byly kdysi na Venuši mělké oceány. Nové simulace počítají se třemi scénáři. Mohly zde být oceány hluboké v průměru 310 metrů, mělké vodní plochy do 10 metrů, vody pod povrchem půdy. „Venuše má v současné době téměř dvakrát více slunečního záření než my na Zemi. Ve všech scénářích, které jsme modelovali, jsme však zjistili, že Venuše mohla mít povrchové teploty vhodné pro kapalnou vodu,“ řekl Way.
Ničivá katastrofa
Dle týmu vědců se tyto podmínky bývaly mohly udržet až do dnešní doby. Pak ale, jak předpokládají, zhruba před 700 až 750 miliony lety došlo k „záhadné kataklyzmatické události“. Její příčinu vědci neznají. Domnívají se však, že souvisí se sopečnou činností. Při probublávání magmatu mohlo z roztavených hornin dojít k uvolňování CO₂. Při následném ztuhnutí se vytvořila vrstva, která zabránila zpětnému pohlcení do hornin. Došlo ke skleníkovému efektu a teplota vzrostla na více než 450 °C.
Mohlo také dojít k jednorázovému či opakovanému uvolňování oxidu uhličitého z hornin, tzv. odplynění. To však bude předmětem dalších zkoumání. „Na Zemi máme několik příkladů rozsáhlého odplyňování, například vznik sibiřské pasti před 500 miliony let, který je spojován s masovým vymíráním, ale nic v takovém měřítku jako na Venuši. To ji zcela proměnilo,“ řekl Way. Vědci dále uvedli, že nemůžou jistě potvrdit, že na Venuši byl život, nicméně nedávné modelové situace ukazují, že na ni přinejmenším byly podmínky pro život nanejvýše příznivé.
Zdroje: www.iflscience.com, www.sciencealert.com, www.forbes.com
