Někdejší Leningrad je jedno z nejmladších evropských velkoměst a bylo založen v roce 1703 Petrem Velikým. Lidé mají svůj svéráz a v Rusku se mluví o jejich vznětlivé a tvrdošíjné povaze. Inu, stačí se podívat na fakta. Město bylo vždy centrem revolučních hnutí a byla zde i zahájena velká říjnová revoluce v roce 1917. V letech 1941 až 1944 jej obklíčila německá vojska a o život zde přišlo více jak milion lidí. Dnes má Petrohrad skoro pět milionů obyvatel a je druhým největším ruským městem.

Evropa v Rusku

Ale dost bylo historie a statistických údajů. Petrohrad je zajímavý zejména svou přítomností. Pro Čecha, který cestuje hlavně po Evropě a jejich metropolích a je zvyklý na častou nevraživost vůči turistům, bude Rusko opravdu příjemným překvapením. Lidé jsou zde velmi vstřícní, milí, vědí, kde se nachází Česká republika, mnoho z nich naši zemi navštívilo a zná i jiná města než jen Prahu.

A i když se nám to třeba neposlouchá zrovna příjemně, tak Rusové jsou Slované jako my, jejich kultura i zvyky nám nejsou vzdálené a pro člověka nadaného na cizí jazyky není problém se za pár týdnů naučit rusky aspoň na úroveň základního porozumění, což právě místní náležitě ocení.

Petrohrad je spíše evropským městem, nicméně stejně jako jiná významná města z bývalého východního bloku, je kromě historického centra obestlán panelovou zástavbou. Domy zde běžně mají až pětadvacet pater. Fakt, že jsou jinak jasné prvky francouzských a italských architektů, sám o sobě odlišuje Petrohrad od ostatních ruských měst.

Azbuka i latinka

Mezi nejznámější památky, jejichž návštěvu by turisté neměli vynechat, patří Admiralita, Něvský prospekt, Zimní palác a Ermitáž nebo Petropavlovská pevnost (viz Tipy na výlet). Pokud se obáváte přesunů městem, pak naprosto zbytečně. Veškeré nápisy jsou kromě azbuky uvedeny i v latince a vy se zorientujete i bez znalosti tolik nenáviděné řeči dob dávno minulých.

To se nedá říci ani o případu koštování oblíbené vodky. Rusové jsou podobně jako Češi milovníky piva a hlavně toho našeho, jenže v celém Petrohradu se prodává řada českých značek, jenže s oficiální licencí vařených v Rusku. A tomu bohužel odpovídá nepříliš lichotivá chuť.

Negativně poškádlené chuťové buňky si dozajista spravíte ochutnávkou u nás drahého kaviáru. Jinak se zde jí hodně ryby a to dokonce i sušené, které Rusové přikusují k pivu či vodce. Zaujal vás krátký průvodce? Věřte, že v Petrohradu se doopravdy nemáte čeho bát!

Místa, která rozhodně stojí za vidění:

Petropavlovská pevnost - Byla založena na příkaz Petra I. Velikého. Ten chtěl na břehu Něvy u Finského zálivu vybudovat vojenskou základnu s přístavem a přilehlými skladišti na zboží a zbraně. Současně zde nechal vystavět i katedrálu zasvěcenou sv. Petrovi a Pavlovi, která dnes slouží jako pohřební místo Romanovců. Kostel má bohatě zdobený interiér a více než 120 metrů vysokou zvonici. Podle tohoto svatostánku pak byla pojmenována i celá pevnost – Petropavlovská. Dnes je významnou historickou památkou - je zde možné navštívit katedrálu sv. Petra a Pavla, dvojici muzeí a také se projít po hradbách.

Petrodvorec - Carský palác označovaný někdy za ruské Versailles. Toto letní sídlo si nechal postavit Petr Veliký na jižním pobřeží Finského zálivu. Okolní lokalita, nazvaná Popovaja myza, je bohatě zásobena vodními zdroji. Právě jejich geniální využití se stalo nejtypičtějším rysem areálu známého od konce druhé světové války jako Petrodvorec (původně Petergof). Ten byl slavnostně otevřen v srpnu 1723. Dnes tu můžete obdivovat důmyslný systém fontán a vodotrysků, který ve své době předstihl v dokonalosti i svůj vzor ve Versailles.

Pevnost Kronštadt - Na ostrově Kotlin ve Finském zálivu asi 30 kilometrů od Petrohradu leží pevnost a námořní základna Kronštadt. Korunní město, jak se mu přezdívá, má strategickou polohu a základna se stala spolu s plovoucími děly, námořním přístavem a mořskými pevnostmi na okolních ostrovech nejsilnější na Baltu.