Obr na dně oceánu
Domovem velekraba japonského, jak již název napovídá, jsou tichomořské oblasti Japonska a okrajově Tchaj-wanu. Žije v hloubkách od 150 do 600 metrů v dírách a puklinách na dně oceánu. Takže na pláži, jako jiné druhy krabů, ho sotva spatříte. Šanci máte v době od ledna do dubna v době páření, kdy se stěhuje do mělčích vod, do hloubky kolem 50 metrů. Samička má na břichu „zástěrku“, ve které má vajíčka. Samec do ní vloží svou „nálož“ spermií. Ona pak oplodněná vajíčka nosí, dokud se z nich nevylíhnou – zhruba během deseti dnů – mikroskopické průhledné planktonní larvičky. Pak se opět vydá na "mělčinu" kde je vypustí. Larvičky se vznášejí ve vodě a během sedmdesáti dnů projdou dalšími třemi vývojovými stádii. Stadia kraba se však dožije jen nepatrná hrstka.
Z krabíka vyrůstá velekrab
Tento podivuhodný japonský obří krab má i další krabí „nej“. Dožívá se nejméně sta let. Jeho tělo je v poměru k nohám poměrně malé, měří asi čtyřicet centimetrů. Jeho krunýř je hrbolatý a skvrnitý. Když zaleze do nějaké díry, splyne s okolím. Schránka se v určité fázi dospělosti uzavře a už dál neroste. Ale jeho nohy mu rostou stále! Dosahují délky až 3,7 metrů. Rozpětí od klepeta ke klepetu má největší ze všech členovců. V jeho případě je větší než dva dospělí muži. Silné nohy mají po celé délce trny. Jsou kvůli své délce zároveň velmi křehké. Většině ulovených krabů nějaká ta noha chybí. Ale dokážou se obejít i bez nich. Nehledě na to, že když se svlékají, tak jim dorostou. Odhaduje se, že dospělí jedinci můžou vážit kolem čtyřiceti kil. V roce 2019 dosud největší ulovený exemplář měřil přes čtyři metry, vážil 25 kg a byl pojmenován Crabzilla. Tito velekrabi se rádi parádí. Krunýř si zdobí chaluhami, houbami, řasami i sasankami. Ne aby se zalíbili, ale maskovali.
Jídelníček i na jídelníčku
Navzdory svému děsivému vzhledu, není japonský pavoučí krab nikterak agresivní. Je klidný a poměrně pomalý. Není to žádný usilovný lovec. A tak jí úplně všechno, co je menší než on. Řasy i chaluhy, měkkýše, krevety i malé rybky. Ale především mrtvá těla všech tvorů, která najde. Tato strava je jeho nejoblíbenější. Prostě si leze po mořském dně a hledá, co se nehýbe. Pro člověka nepředstavuje nebezpečí. I když při neobratné manipulaci může dojít ke zranění. Zvláště klepeta samců jsou velmi silná. Užívá je pro svou obranu. Ucvaknout prstík by pro něho nebyl problém. Vzhledem k tomu, že je obrněn krunýřem, ohrožují ho "jen" rejnoci a chobotnice – a člověk. V Japonsku je vyhlášenou delikatesou a je na menu mnoha vybraných restaurací. Přestože je v době páření jeho lov zakázán, díky nadměrnému odchytu během roku a ničení přirozeného prostředí jeho populace ubývá. Ale snad tam někde v hlubinách žijí a přežijí maskováni chaluhami a sasankami staletí starci, kteří mají určitě nohy delší, než se udává.
Zdroje: factanimal.com, www.ranker.com
