Tato událost katastrofického rozsahu se stala před padesáti lety, konkrétně na Štědrý den v roce 1971. Juliane se i se svou maminkou vracely z Limy do menšího peruánského města Pucallpa, aby strávily Vánoce doma se svým tatínkem a manželem. Let měl však sedm hodin zpoždění, už to byla známka toho, že něco není, jak má být.
Samotný pád z 3000 metrů se později ukázal nadneseně řečeno jako procházka růžovým sadem, neboť Juliane čekalo 11 krutých dní v amazonské džungli. Z 92 cestujících a 6 členů posádky přežila pouze ona.
Juliane zřejmě zachránila jedna podstatná věc
Juliane s matkou měly letem LANSA Flight 508 společnosti s nepříliš dobrou pověstí namířeno do Panguany, výzkumné biologické stanice v Amazonii, kterou její rodiče Hans-Wilhelm a Marie Koepcke, němečtí zoologové, v roce 1968 založili. Jejich cílem bylo ochránit oblast před lovem, vylesňováním a kolonizací. Na výzkumné stanici žili střídavě tři roky právě i s Juliane, což ji následně po pádu z letadla pomohlo přežít na takovémto místě.
Pád z nebe a poslední slova její maminky
Let měl trvat asi hodinu, ale již po necelé půlhodině od startu vletěl stroj do bouřkového mraku. Následovaly silné turbulence, kolem letadla létaly blesky a uvnitř zavazadla, balíky a vánoční dárky. „Moje matka, která seděla vedle mě, řekla: Doufejme, že to bude v pořádku,“ zavzpomínala pro New York Times na dramatické chvíle Juliane a dodala, že ze svého sedadla u okénka viděla, jak blesk zasáhl křídlo letadla. Náhle její matka řekla poslední slova: „Teď je po všem,“ prozradila s tím, že lidé panikařili. „Další věc, kterou jsem věděla, že už jsem nebyla v kabině. Byla jsem venku pod širým nebem. Neopustila jsem letadlo, ale letadlo opustilo mě,“ popsala Juliane. Ve výšce zhruba tří tisíc metrů se stroj prakticky rozlomil v půli a Juliane, připásanou k lavici se třemi sedadly, to vymrštilo ven. Spadla z neuvěřitelné výšky téměř tří kilometrů, ale přežila. Na druhý svátek vánoční se probrala v peruánské džungli. Pád sedačky zřejmě ztlumila hustá, téměř nepropustná vegetace amazonského pralesa. Měla roztrhané šaty a utrpěla několik zranění. Naštěstí ani jedno z nich ji neohrožovalo na životě. Měla zlomenou klíční kost, vymknuté koleno, tržnou ránu na ruce, poraněné pravé rameno a levé lýtko. Oči jí natekly tak, že téměř neviděla. Navíc přišla o brýle, což, jak uvedla pro britský deník Daily Star, pro ni bylo z předchozího výčtu nejhorší, neboť se bez nich jen velmi těžko orientovala. Kromě těchto zranění a traumatického šoku však jako jediná z bezmála stovky lidí na palubě zázračně přežila.
Oslabená Juliane strávila v džungli plné nástrah 11 dní
Sedmnáctiletá dívka se nejprve pokoušela, bohužel neúspěšně, najít svou matku. Ačkoliv byla zraněná, v šoku a slabá, přesto se rozhodla, že se vydá napříč džunglí, aby našla pomoc. Po cestě objevila sladkosti z paluby letadla, což pro ni znamenalo obživu na další dny. „To, co jsem cítila, nebyl strach, ale bezmocný pocit opuštění,“ uvedla s tím, že se v džungli ukrývalo mnoho nástrah, čelila jedovatým hadům, pavoukům, včelám, komárům a rejnokům. Bylo právě období dešťů a Juliane věděla, že bezpečnější cesta pro ni bude vodou. Našla malý potok, kterým se celých deset dní brodila a plavala vstříc civilizaci. Po cestě dokonce narazila na několik mrtvých těl z havárie. Jak později přiznala pro BBC News, byla ráda, že mezi mrtvými těly neobjevila svoji matku. Dívka postupovala vodou celých devět dní, až narazila na kánoi zakotvenou u břehu. Pádlovala na ní dál po proudu, kde našla opuštěný dřevařský srub a u něj motorovou loď. Později na tuto situaci vzpomínala: „Zůstala jsem tam, i když bych ráda pokračovala dál. Jenže jsem tu loď nechtěla vzít. Nechtěla jsem ji ukrást.“ Po tolika dnech v džungli se jí do otevřené rány v paži dostali červi. V lodi našla litr benzínu a rozhodla se ho do rány nalít, aby červy dostala ven. Rozhodla se v chýši schovat. Jedenáctý den ji tam našli dřevorubci, kteří přístřešek používali jako dočasný úkryt. Ti dali Juliane první pomoc a odvezli do civilizace. Zde se šťastně shledala se svým otcem.
Co se stalo s maminkou?
Tělo Julianiny matky bylo nalezeno v džungli 12. ledna. Juliane se později dozvěděla velmi bolestivou zprávu. Podle všeho maminka havárii také přežila, a dokonce žila ještě několik dní. Bohužel se však kvůli těžkému zranění nemohla pohnout.
Jak žije Juliane dnes?
Juliane se stejně tak jako její rodiče stala významnou zooložkou. Vdala se, a i přes bolest, kterou v džungli zažila, na ni nezanevřela, naopak jí je vděčná. „Džungle mě chytila a zachránila,“ přiznala v rozhovoru pro New York Times. Po smrti svého otce se stala ředitelkou výzkumné stanice v peruánské Panguaně. A ještě dnes, půl století po letecké katastrofě, ji stále provozuje.
Zdroje: www.onlymen.cz, www.stoplusjednicka.cz, www.blesk.cz
