Přestože věda jde neustále kupředu a vědci dokážou předvídat nebo spočítat ledacos, skutečnost, jakou nám příroda připraví, změnit nedokážeme. A jen doufáme, že se nám podaří včas zareagovat.
Síla, teplota a vliv oceánských proudů na Zemi
Víte, co by se stalo, kdyby se obrátily zemské větry a oceánské proudy? Ze Spojených států by byla poušť a Velká Británie by se stala zemí věčného sněhu a ledu.
Jak je to možné?
Pozemské klima a každodenní počasí vytváří a ovlivňuje několik klíčových faktorů, přičemž jedním z nich je zemská rotace a z ní plynoucí efekt Coriolisovy síly. Právě působením této síly se nám na severní a jižní polokouli opačné stáčejí cyklóny a anticyklóny a také mořské proudy. Oceánský proud je kontinuální, směřuje pohyb mořské vody vytvořené řadou sil působících na vodu, včetně větru, do Coriolisova efektu, způsobuje lámání vln i teplotní a slanostní rozdíly vody. Hloubkové obrysy, konfigurace a reliéf pobřeží a interakce s jinými proudy ovlivňují zase směr a sílu proudění.
Oceánské proudy jsou především horizontální pohyby vody; proudí na velké vzdálenosti a společně vytvářejí globální dopravní pás, který hraje dominantní roli při určování klimatu mnoha oblastí Země.
Takže: Oceánské proudy ovlivňují teplotu oblastí, kterými procházejí. Můžeme říci, že teplé proudy cestující podél mírnějších pobřeží zvyšují teplotu oblasti zahříváním mořského vánku, který nad nimi fouká. Jedním z takových proudů je například nejznámější Golfský proud, díky němuž je severozápadní Evropa mnohem mírnější než kterýkoli jiný region se stejnou šířkou. Oceánské proudy jsou primárně poháněny větry a hustotou mořské vody, i když je ovlivňuje mnoho dalších faktorů, jako jsou tvar a konfigurace oceánské pánve, kterou protékají. Dva základní typy proudů - povrchové a hlubinné - pomáhají definovat charakter a tok oceánských vod po celé planetě.
Otočení Coriolisovy síly
Naše Země se otáčí od západu k východu. Existují ale němečtí a britští vědci, kteří se zeptali, co by se stalo s globálním klimatem, kdybychom směr rotace prostě otočili. Výsledky studie byly publikovány před pár lety v časopisu Earth System Dynamics. Věci zde kromě výsledků svých výpočtů zveřejnili i několik map.
V počítačové klimatické simulaci vědci zkusili otočit působení Coriolisovy síly. Pouze díky změně směru se oceánské a atmosférické proudění začalo stáčet opačným směrem. Změna se projevovala velmi pomalu, takže ke stabilizaci vytvořených nových podmínek došlo v simulaci až po několika tisících let.
Změna směru? A!
Klima na mnoha částech zeměkoule se naprosto změnilo. Východní část USA začaly sužovat mnohem vyšší teploty a téměř úplně zde vymizela srážková aktivita. Lze dokonce tvrdit, že východ a jihovýchod USA se na počítačové obrazovce proměnil v suché polopouště a pouště. I hurikány se otočily a místo aby mířily z teplého Atlantiku na západ k Mexickému zálivu, stočily se naopak k Africe do Bengálského zálivu. To by mělo za následek zazelenání se Namibské pouště, zatímco polovina Jižní Ameriky by vyschla.
Jak by dopadla Evropa?
Nejcivilizovanější část zeměkoule, Evropa, by se proměnila k nepoznání. Především by se zde, zejména na západě, silně ochladilo. Atlantik by na naše pobřeží přestal přinášet vláhu a teplo a ledová pokrývka Arktidy by se na několik měsíců v roce rozšířila až k Francii. Severní i Baltské moře by bylo po většinu roku pokryto ledem.
Nezmrzla by ale celá Evropa: Nově by totiž dostávala vláhu od jihovýchodu, z Blízkého a Středního východu, který by se naopak také zazelenal! Jihoasijské monzuny by totiž srážky uvolňovaly v dlouhém pásu od Indie přes Pákistán, Afghánistán, Írán, Turecko až po Evropu. Suché oblasti jihozápadní Asie včetně Arabského poloostrova by možná byly úrodné.
Takže simulace ukázala, že kdyby se oceánské proudění otočilo, pouště by nám zezelenaly a naopak teplé oblasti nebo oblasti se středním a mírným klimatem by se pokryly věčným sněhem a ledem. Řekněte, není to teď všechno perfektně vymyšleno?
Zdroje: