Šťastná „nehoda“
V roce 2018 se v hrabství Northumberland zřítil z útesu na pláž v zátoce Howick Bay velký kus pískovcové skály. Naštěstí si tam nedlouho poté na procházku podél pobřeží vyrazil mladý odborník. „Byl to naprosto náhodný objev, šťastná trefa“ uvedl ve svém prohlášení Dr. N. Davies, geolog z katedry věd o Zemi na Cambridgeské univerzitě a hlavní autor článku o této zkamenělině. „… jak balvan spadl, praskl a dokonale odhalil fosilii, které si náhodou všiml jeden z našich bývalých doktorandů, když šel kolem.“ Se souhlasem Natural England a majitelů pozemků Howick Estate pak byla zkamenělina vyjmuta a převezena do Cambridge ke zkoumání a analýze. Byla tak obří, že ji museli přenést čtyři lidé.
V rukou expertů
Fosilie northumberlandské mnohonožky patří k zaniklému rodu Arthropleura – největšího z dosud známých členovců. Je teprve třetí objevenou zkamenělinou tohoto druhu, ale mnohem starší a větší než dva předchozí exempláře nalezené v Německu. „Nálezy fosilií těchto obřích mnohonožek jsou vzácné, protože jakmile zemřou, jejich těla mají tendenci se rozpadat, takže je pravděpodobné, že objevená fosilie je odloupnutá skořápka, kterou živočich shodil, když rostl," uvedl Davies. Otisk v kameni je 75 centimetrů dlouhý segment. Vědci odhadují, že tvor měřil 2,7 metrů a vážil 50 kilo. Tato obří mnohonožka po sobě zanechala svůj otisk ve skále před 326 miliony lety.
„Zatím jsme nenašli zkamenělou hlavu, takže je těžké o nich vědět všechno,“ vysvětlil Davies. Tým proto zatím nedokáže určit, například, kolik měla mnohonožka párů noh. Domnívají se, že buď 32 nebo 64.
Děsivě obří
Dle vědců bylo místo, kde byla tato obří mnohonožka objevena, kdysi říčním korytem. V době, kdy tento členovec obýval dnešní Anglii zde převládalo tropické klima. Do své velikosti mohla dorůst díky vysoké koncentraci kyslíku, jak se vědci domnívají, ale pravděpodobnější je výživná strava. Mnohonohá potvůrka mohla mít ve svém jídelníčku ořechy, semena, možná byla predátorem, který se živil jinými živočichy. Členovci Arthropleura obývali naší planetu 45 milionů let. Vyhynuli v období permu, nejspíš v důsledku klimatických změn, nebo prohráli boj o potravu s plazy, kteří se začali rychle vyvíjet.
O výsledcích svého výzkumu tým uveřejnil článek v Journal of the Geological Society.
Zdroje: www.smithsonianmag.com, www.theguardian.com, www.bbc.com