Nový svět byl odnepaměti čtvrtí chudých lidí. Původně se sem do víc než stísněných podmínek stěhovali ti, které vázala služba na Hradě. Měli to blízko do práce, ale luxusu si tady rozhodně neužívali. V malých místnostech, jak se traduje, spali lidé kde se dalo, i na zemi. Rodiny s mnoha dětmi měli většinou k dispozici jedinou místnost, a tak není čemu se divit, že pokud to jen trochu šlo, opouštěli domy a žili hlavně venku na ulici nebo na dvorcích, které dnes považujeme za romantické. Při představě, co všechno se zde dělo, jaké panovaly třeba v osmnáctém století hygienické podmínky a jak přelidněná tato čtvrť byla, bychom svoje pohádkové představy měli výrazně přehodnotit.

Zlato a zase zlato

Jak je vidět z názvů jednotlivých domů, které se dochovaly dodnes, toužili i zdejší obyvatelé po troše toho bohatství a zlata, alespoň v názvu obydlí. A tak tady najdeme domy U zlaté hvězdy, Zlatá hruška, U zlatého Slunce, U zlatého pluhu, U zlatého beránka nebo U zlatého hroznu – a to zdaleka není všechno zlato, kterým se to tady jen hemží. Jestli právě taková označení přinášela zdejším obyvatelům alespoň trochu štěstí nevíme, ale určitě to ničemu neuškodilo. Navíc se zde na nějakou dobu v průběhu staletí usídlily i velmi významné osobnosti historie, včetně nezapomenutelného Tycha de Brahe, jak jinak, v jednom ze “zlatých” domů, tedy v domě U zlatého noha.

Jiná realita i století

Zvláštní kapitolu Nového světa píše roubenka U raka, krčící se v samém koutě celé čtvrti na miniaturním náměstíčku. Jinou takovou stavbu v historickém jádru Prahy nenajdeme, a tak její návštěva opravdu stojí za to. Kromě toho, že jde o domek, jehož podoba nás přenese o staletí zpět do minulosti, můžeme tady třeba s dobrým čajem v ruce (z domku se stal penzion i s občerstvením pro turisty) zavzpomínat na jeho slavné obyvatele, kterými byli Arnošt Lustig nebo Ota Pavel. Ačkoliv jde o repliku původního stavení, na své malebnosti pranic neztrácí.

Od chudoby k umění

Romantika tohoto místa v poválečných letech lákala hlavně umělce, kteří tady nacházeli nejen klid a neobyčejnou atmosféru, ale také svoje domovy. Jako kulisu pro natáčení tyto úzké křivolaké uličky využívali filmaři již za první republiky, ale ještě šlo o ubohou chudinskou část města, plnou hladu a beznaděje. Až později, po druhé světové válce, se z Nového světa stala doslova čtvrť umělců. V různých etapách a desetiletích jsme tady mohli potkávat například klavíristu Rudolfa Frimla, filmaře Jindřicha Poláka, výtvarníka Milana Knížáka, ale také třeba houslistu Jana Ondříčka, výtvarníka Jana Švankmajera nebo režiséra Karla Kachyňu. Ani tento výčet není zdaleka vyčerpávající, ale jasně mluví o tom, jaký musí být duch tohoto místa.

Zdroj: Youtube

Krutost a vražda vlastního otce

Na Novém světě ale žili i docela jiní lidé. U Zlatého čápa žil za první republiky manželský pár, kterému zřejmě překážel ženin otec natolik, že se rozhodli jej zavraždit. Manžel na něj vzal sekeru a jeho vlastní dcera pak starého pána uškrtila šňůrou na prádlo. Jedno jim ale nedošlo – netušili, jak mrtvolu dostat nepozorovaně z domu. Vražedkyně to nakonec přece jen vymyslela a svého otce ukryla do malého výklenku v bytě. Společně tam pak pobývali ještě několik měsíců, než se manželé rozešli, on se odstěhoval a ona sama převezla ostatky svého otce do sklepa jiného domu. Trestu ale přesto neunikla a odseděla si celých pětadvacet let. K jejímu spolupachateli byl soud mnohem shovívavější a vyměřil mu jen desetinu toho, co otcovražedkyni.

Pověst nebo skutečnost?

Další neštěstí, které se v těchto místech prý odehrálo mnohem hlouběji v historii, někdy na rozhraní 17. a 18. století, už spadá spíše do kapitoly místních pověstí. V době, kdy se v jelením příkopu skutečně proháněli jeleni, se dcera místního správce s jedním z těchto majestátních zvířat spřátelila, podle některých se do jelena dokonce zamilovala. Jenomže přišla doba lovu a statný vůdce stáda padl za oběť panské zábavě. Dívka se ze svého trápení již nevzpamatovala a nedlouho po svém milovaném jelenu onemocněla a její osud byl zpečetěn.

Nový svět zkrátka vždy přitahoval zvláštní události i obyvatele a jeho atmosféra o tom vypráví dodnes.

Zdroje: wikipedie, prahaneznama, kudyznudy