Malá medúza

Pro dovolenkáře moře plné medúz nepatří k příjemným zážitkům. Nesmrtelná medúza Turritopsis dohrnii měří pouhých 4,5 milimetrů na výšku i na šířku, spatřit ji tak není snadné a navíc je neškodná. Je průhledná, žaludek má červený. Počet chapadel se liší. V tropických mořích jich má osm. Jinde až dvacet čtyři, v Japonsku dokonce i více. Proč se počet liší, vědci zatím nevědí. Byla objevena ve Středozemním moři a poprvé popsána v roce 1883. Vyskytuje se v oceánech na celém světě. Předpokládá se, že ji po světě rozšířil člověk prostřednictvím lodí. Lze ji vidět na dně moří, v přístavech, na trupech lodí. Na to, že je nesmrtelná se přišlo náhodou sto let po jejím objevení. Zásluhu na tom mají dva přírodovědci, tehdy ještě studenti.

Životní cyklus

Životní cyklus nesmrtelné medúzy je obdobný jako u jiných druhů medúz. Má vajíčka, spermie, po oplodnění vzniká larva. Ta se vznáší ve vodě. Když narazí na pevný povrch, přichytí se, začne růst a dospívat. Z larvy se oddělí polypy a z nich vyrostou malé medúzy. V 80. letech minulého století Ch. Sommer a G. Bavestrello z italské univerzity Universitá di Genova posbírali polypy aby pozorovali, jak se z nich uvolňují medúzy. Předpokládali, že mladé medúzky musí nejdříve dospět, aby se mohly vytřít a začala se vyvíjet larva. Ke svému nesmírnému překvapení studenti zjistili, že je najednou v nádobě nějak hodně nových polypů. Jak je to možné? Na to pak přišli Sommer a Bavestrello dalším pozorováním.

Zdroj: Youtube

Návrat do polypů

Sommer a Bavestrello během svých pokusů zpozorovali, že jakmile je Turritopsis dohrnii vystavena nějakému stresu, třeba hladovění, zranění či napadení, stáhne se do sebe, pohltí svá chapadla a ztratí schopnost plavat. Jako kapka klesne ke dnu. Tam se z ní za den, den a půl vyvine nový polyp. Znamená to, že se vlastně omladí, vrátí se do svého předchozího stádia. Přeprogramuje specializované buňky dospělého jedince na specializované buňky polypu, přerodí se. Tento jev se nazývá transdiferenciace. Z polypů se pak vyvinou nové medúzy, geneticky shodné s tou původní. Tento obrácený cyklus znamená, že jsou biologicky nesmrtelné, nemusí umírat stářím. Nesmrtelná medúza tak přirozeně přilákala pozornost vědců celého světa.

Chov a výzkum

Turritopsis dohrnii je nesmírně citlivá. Není snadné chovat ji v zajetí a v laboratořích kvůli studiím a zkoumání. Od 90. let minulého století se to daří japonskému vědci Š. Kubotovi. Ten zjistil, že se jeho kolonie v zajetí přirozeně omladily až desetkrát a to i za pouhý měsíc. Schopnost biologické nesmrtelnosti této medúzy je cílem biologických a farmaceutických výzkumů. Genomické sekvenční analýzy mRNA a mitochondriální DNA ukázaly, že jeden gen specifický pro medúzu je příbuzný signálu Wnt, který může vyvolat regenerační proces u zranění. Není vyloučené, že jednou v budoucnu může výzkum této medúzy přispět k prodloužení života člověka.

Zdroje: www.nhm.ac.uk, en.wikipedia.org