Existují dva druhy malých medúz, které se umí vyhnout smrti. Jedna se jmenuje Turritopsis nutricula a pochází z Karibiku, ale šíří se po oceánech celého světa. Druhá je nám svou polohou podstatně blíž, žije ve Středozemním moři a je známá jako medúza Benjamina Buttona, oficiálním názvem Turritopsis dohrnii.
Místo stárnutí se vrátí do svého nedospělého věku
Medúza se vyvíjí ve dvou stádiích – polypa a dospělé medúzy. Běžně to chodí tak, že se z polypa vyvine medúza, ta časem zestárne a zemře. Takto to ovšem funguje u všech živých tvorů. Tito dva výjimeční žahavci ale dokážou místo stárnutí mládnout. Umí se ze stadia plně dospělé medúzy vrátit zpět do fáze polypa její dospívání tak začíná nanovo. V podstatě může tento akt opakovat donekonečna. Je to podobné, jako by se člověk v sedmdesáti stal zase batoletem. Jde o proces, kterému se odborně říká transdiferenciace.
Medúza se stává nesmrtelnou v bezprostředním ohrožení života
Rodí se běžným způsobem jako larvy, které se promění v polypovou kolonii, z nichž se následně vyvinou medúzy. Ty se během života bezpohlavně rozmnožují tím, že zachycují volně plující sperma nebo vajíčka a v podstatě také umírají obvyklým způsobem nebo je spořádá nějaký predátor, protože nejsou schopny proces proměny vědomě kontrolovat. Přesto jsou podle vědců tyto dvě medúzy jedinými tvory, které se přiblížily tomu, čemu říkáme nesmrtelnost. Do fáze polypa se vrací, pokud se ocitnou v bezprostředním ohrožení, jsou poraněné nebo trpí nedostatkem potravy či se změní nepříznivě salinita vody. Kdyby měla tutéž vlastnost i slepice, vrátila by se v případě ohrožení života do své skořápky. Tam by se pak začala vyvíjet úplně od začátku. Vědci se snaží přijít na to, jak to dělají. Poznatek by mohl pomoci prodloužit věk lidí i domácích mazlíčků.
Dokážeme na základě tohoto zjištění prodloužit i lidský život?
Jedním z vědců, který se věnuje tomuto fascinujícímu stvoření, je Šin Kubota z Japonska. Je toho názoru, že tento mechanismus mládnutí lze použít i na člověka. Domnívá se, že díky studii a pochopení chování genů této medúzy, by bylo možné najít způsob, jak přetočit ručičku biologických hodin i v našich tělech a radikálně tak prodloužit lidský život. Většina dalších biologů s ním ovšem nesouhlasí a tvrdí, že jakkoliv lákavě taková představa může působit, proveditelné to není. Kubota ale i přesto trvá na svém a říká, že kromě vnějškové odlišnosti jsou lidé láčkovcům, mezi něž medúza patří, podobní.
Zdroje: plzenoviny.cz, www.denik.cz, refresher.cz, www.extrastory.cz
