Rituál sběru medu, kterému se pro jeho halucinogenní účinky přezdívá šílený, praktikují lidé z kmene Gurungů od nepaměti. Nebezpečnou činnost mohou absolvovat jen vyvolení jedinci, dovednost se obvykle dědí z otce na syna. Celé události předcházejí týdny příprav, kdy jsou bohům obětovány ty nejlepší kusy dobytka. Muži jsou před výpravou pomazáni posvátnou rýží a ke sladkému pokladu je vede nejstarší a nejzkušenější z nich.
Nebezpečný sběr medu hrozí smrtí
Na děsivou misi jsou sběrači vybaveni jen velmi skromně - vystačí si s jednoduchým nestabilním provazovým žebříkem, bambusovou tyčí, košem a lehkou ochrannou sítí proti komárům. S sebou sběrači medu berou také potřebné jídlo a hodně alkoholu, který má zahnat bolest z žihadel.
Nepálský med produkují včely skalní, které jsou až tři centimetry dlouhé. Vyznačují se velkou agresivitou. Každá výprava pro sladký med je životu nebezpečná. Stačí sebemenší zaváhání a sběrači se ze strmých skal zřítí desítky metrů dolů.
Vykouřit, vylézt a shodit do koše
Jakmile sběrači dorazí na místo, nejprve rozdělají z větví pořádný dým, kterým se snaží včely rozehnat. Pak z vrcholu skály spustí provazový žebřík. Nejodvážnější ze skupiny po něm opatrně sleze k včelím úlům. Vyzbrojený je jen bambusovou tyčí a košem. Tyčemi se snaží plásty oddělit a zachytit do připravených košů.
Mezitím všichi přítomní čelí útoku včel, od kterých inkasují tisíce žihadel. Lovci mají oteklé ruce i další části těla, nesmí je to ale vykolejit. Jediné škobrtnutí by je mohlo stát život. Bolest zahánějí po sběru velkým množstvím alkoholu, který si přinesou s sebou.
Není med jako med, některý je i šílený
Na světě existuje mnoho druhů medu, nepálský se ale přeci jen vymyká. Nejen tím, jak složitě se musí sbírat, ale především tím, že obsahuje halucinogeny. Ne nadarmo se mu přezdívá šílený. Obsahuje látku nazývanou grayanotoxin, která je obsažena v některých rododendronech, které včely rády opylují.
Příznaky otravy tímto medem zahrnují silné nevolnosti, zvracení, průjem, pocení, extrémní fyzickou slabost, psychické vyčerpání a poruchy vědomí. Tyto příznaky jsou spojeny s poklesem krevního tlaku a poruchami srdečního rytmu. Nejtěžší případy mohou vést až k úplné ztrátě vědomí a smrti. Přesto se mnozí lidé nechávají lákat tímto medem kvůli pocitům euforie, které vyvolává.
Čtěte také
Kromě jeho potenciálně toxických účinků připisují někteří lidé medu i léčivé vlastnosti. Šílený med je využíván jako lék tradiční medicíny při hypertenzi (zvýšeném krevním tlaku) a také jako afrodiziakum. Lidoví léčitelé ho používají k léčbě zažívacích potíží, diabetu a artritidy. Nicméně léčivý potenciál grayanotoxinů ze šíleného medu není dostatečně prozkoumán. Neexistují relevantní důkazy o jeho skutečné účinnosti, ale je dobře zdokumentováno mnoho intoxikací, včetně fatálních případů.
Riziku odpovídá cena
Kvalitní nepálský med produkovaný himalájskými včelami má vysokou hodnotu, patří mezi nejdražší medy na světě. Je vyvážen do různých částí světa a jeho cena se pohybuje kolem 1000 korun za kilogram. Největší zájem je o něj v Japonsku, Číně a Koreji.
Čtěte také
Každý med může toxinů obsahovat jiné množství. Některé jsou vyloženě nepoživatelné. Nepálští lovci to ale dokáží bezpečně poznat, a to podle zbarvení či podle toho, jestli štípe na kůži.
Med jako biologická zbraň
Šílený med je raritou, kterou lze získat jen na dvou místech ve světě – v Nepálu a turecké oblasti Černého moře. Historické záznamy o černomořském šíleném medu sahají až do dob starověkého Řecka a Říma.
Již v 5. století před naším letopočtem popsal jeho účinky Xenofón, žák slavného filozofa Sókrata. Existují doklady, že armáda pontského krále Mithridatése dokonce využila šílený med jako biologickou zbraň proti vojsku, které vedl římský generál Pompeus.
Tyto historické příběhy dodávají šílenému medu ještě větší kouzlo. Je to poklad, který je stále žádaný. A v Nepálu jsou pro tento přírodní unikát ochotni riskovat i život.
Zdroje: aljazeera.com, tourist-diary.com, abc.net.au
