Odborníci již dnes vědí, že zdánlivě nekonečné tunely vytvořil nebo alespoň se na jejich konečné podobě podílel právě člověk doby kamenné. Takových podzemních prostor jsou pod celou Evropou tisíce, nevědomky tak šlapeme po dědictví našich pradávných předků, zatímco jim snad z důvodu vlastní povýšenosti připisujeme jen minimální schopnosti a dovednosti. Z výzkumů ale plyne, že toto umění bylo rozšířeno od území dnešního Skotska na severu až po Turecko na jihu Evropy, jejich části zasahují i pod Středozemní moře nebo Lamanšský průliv. Objeveny byly také třeba v Maďarsku, ve Španělsku, v Anglii, Bosně i pod dalšími státy.
Záhadný důvod neolitického úsilí
Tunely, jež tisíce let v podzemí odpočívaly bez povšimnutí, objevil teprve před nedávnem archeolog Heinrich Kusch, který o jejich existenci a tajemnosti také napsal knihu, jež ale stále obsahuje více neznámých, než konkrétních faktů. Kusch předpokládá, že podzemní prostory, propojené chodbami o výšce od sedmdesáti centimetrů až po mnohem pohodleněji prostupné tunely, měly sloužit na ochranu tehdejších obyvatel naší planety. Jenomže před čím nebo před kým? A jaká civilizace je vlastně vybudovala a také jak? Otázek je tolik, že jejich rozluštění bude jistě ještě otázkou mnoha a mnoha let.
Tunely navazují i na jeskyně, které propojují
Inženýři z doby kamenné
Podzemní chodby propojují vyhloubené či přírodní “místnosti”, je zde možné najít vytesná místa, o kterých odborníci předpokládají, že měla sloužit k umístění olejových lamp, Zatímco my si tedy představujeme tehdejší civilizaci jako jednoduché společenství lidí, sedících kolem ohně, tito lidé se věnovali složitých pracem na budování takových podzemních staveb.
Tunely pod celým světem
Byli bychom ale nespravedliví, kdybychom takové podzemní chodby připisovali jen předchůdcům Evropanů. Při velké dávce štěstí je možné taková tajemství odhalovat také pod americkým kontinentem či v podzemí Asie, zkrátka všude, kde se pravěké civilizace vyskytovaly. Stále však zůstává otázkou, co naše předky přimělo k rozhodnutí pustit se do práce na tak složitých stavbách, navíc na mnoha a mnoha místech. Domlouvat se mohli jen těžko, tehdejší svět byl vzhledem k absenci technologií mnohem “větší”, než ten dnešní, informace tedy z místa na místo prakticky neměly šanci doputovat.
Není ale vyloučeno, že i v tomto máme stále ještě velké mezery ve znalostech. Právě tyto tulenyl totiž mohly podle některých odborníků sloužit jako dávné dálnice, spojující vzdálená místa a umožňující bezpečné cestování i v době nebezpečí. Jak to bylo doopravdy možná ukáže čas a další průzkumy, možná si ale neolitičtí lidé svoje technologické tajemství už navždy ponechají jen pro sebe.
Zdroje: ancient-code, dailymail, sciencenature
