V kryptě se nachází čtrnáct dospělých mumií a několik částečných ostatků, které jsou důstojně vystaveny ve skleněných rakvích. Ostatky z let 1588 až 1623 patří kdysi významnému rodu Gryspeků z Gryspachu. Florian Gryspech, nejvýznamnější člen rodu, působil 58 let jako diplomat a zastupoval různé panovníky včetně Ferdinanda I. a Maxmiliána II. V pobělohorské éře se však osudy Gryspeků zhoršily, což vedlo ke ztrátě většiny jejich majetku. Členové klanu, kteří neemigrovali, začali rychle po sobě umírat, až nakonec vymřela celá česká linie rodu.
Pohnutý osud těl
Cesta Gryspeků k věčnému míru se nevyhnula překážkám. V roce 1666, po bitvě na Bílé hoře, získali jejich zkonfiskovaný majetek cisterciáci z Plas, kteří otevřeli kryptu, kde se nacházely ostatky Gryspeků. Přesunuli je do otevřených rakví a cínové rakve, ve kterých byli zesnulí uloženi, nechali roztavit a materiál použili na stavbu varhan.
Neobvyklá mumifikace
Ovšem to, co mumie od jiných výrazně odlišovalo, byl jejich neuvěřitelně zachovalý stav. Dnes už víme, že výjimečný stav je důsledkem důmyslné konstrukce místa jejich odpočinku. Díky větracím kanálkům pod podlahou krypty mohl vzduch cirkulovat a vytvářet stabilní vlhkost. Neustálé proudění vzduchu, podobné přírodnímu komínu, sehrálo klíčovou roli při uchování starověkých ostatků.
Neuctivé zacházení s ostatky
Staletí neomezeného přístupu k ostatkům Gryspeků znamenala, že s nimi nebylo vždy zacházeno s úctou, kterou si zasloužily. Na počátku 18. století mohli návštěvníci vstoupit do hrobky a kostelník jim za poplatek dovolil odstřihnout z mumifikovaných těl kusy oděvů jako suvenýry. Teprve v roce 1890 projevila rodina Mettenrichů, majitelé plaského kláštera, určitou úctu tím, že zesnulé uložila do rakví se skleněnými víky a obnovila jejich chybějící nebo poškozené oděvy.
Dnes si kromě návštěvy krypty můžete prohlédnout strhující expozici věnovanou historii tohoto šlechtického rodu a poslechnout si poutavé výklady místních průvodců.
Zdroje: plzen.rozhlas.cz, babinet.cz, idnes.cz
