Společenské postavení, víra i kulturní normy hrají velkou roli v tom, jakým způsobem se lidé se zesnulým rozloučí. V každém koutě Země se lidé vyrovnávají se ztrátou svých blízkých jinak. Zatímco my jsme zvyklí pořádat pohřby a následně smuteční hostiny, jinde dávají poslední sbohem docela nevšedními způsoby. Podívejte se sami, jak se tento pro nás smutný a ponurý okamžik může proměnit v pořádnou zábavu!

Ghana

Truchlení, to je to poslední, co byste mohli na pohřbu v Ghaně čekat. Benjamin Aidoo, který si ještě před rozjezdem vlastní kariéry, přivydělával jako nosič rakví, přišel s velmi originálním nápadem a to místo klasického smutečního obřadu život nebožtíka oslavit a tím mu projevit respekt! Aidoo založil firmu, která má dnes už přes 100 zaměstnanců. Nosiči s rakví zesnulého tancují do rytmu hudby a předvádí choreografie jako z muzikálových představení. Tento druh posledního rozloučení se stal v Ghaně velmi oblíbený. Benjaminovi dokonce roste konkurence! Vznikají stále další a další firmy, které o práci nouzi rozhodně nemají. Není se čemu divit, smrt je součástí každého života a tento byznys je prostě jistota. I když takovýto pohřeb vyjde v přepočtu na 4 až 7 tisíc korun, což na ghanské poměry není zrovna malá částka.

Rozloučení v rytmu tance a hudby je ještě to méně zvláštní, co vás může při pohřbu v Ghaně potkat. „Buď pochován v tom, co jsi miloval,“ zní heslo tesařů z Ghany. Ti šokují svými výrobky celý svět! Vyrábějí totiž rakve na přání podle toho, co měl nebožtík nejvíc rád. Tudíž není nic neobvyklého pohřbívat zesnulé do pivní lahve, ryby, lva, nebo Coca-Coly… Ano, čtete správně! Tesaři zkrátka vyhoví každému vašemu přání. Nejznámějším průkopníkem v tomto odvětví je jistý Joseph Ashong aka Paa Joe, který podniká od roku 1974. Cena jedné rakve se pohybuje v přepočtu okolo dvaceti tisíc korun, záleží však na detailech a použitém materiálu.

Tchaj-wan

Pohřeb na Tchaj-wanu je celkem nákladnou záležitostí, vyjde dokonce na desítky tisíc dolarů. Není nic neobvyklého objednat si na poslední rozloučení exotické striptérky nebo profesionální plačky. A mají k tomu docela logické vysvětlení. Myslí si, že čím víc hostů na hlasitou hudbou a svůdné ženy přilákají, tím víc cti zesnulému zajistí. Často jsou součástí obřadů také zpěváci, komici nebo herci. Bizarní, obscénní či nevkusné? Ano, to přijde i úřadům v Číně, v níž se tyto zvyky dodržují také. Lidem je to ale jedno. Když umřel politik Tung Hsiang, rodina pozvala na jeho pohřeb až padesát tanečníků.

Jižní Korea

I v Jižní Koreji se dějí divné věci. I když jak se to vezme! Země dlouhá léta čelí nedostatku pohřebních míst, a tak se to místní rozhodli vyřešit celkem nevšedním ale za to velmi úspěšným způsobem. Vláda aktivně propaguje a podporuje kremaci, což dalo vzniknout nové tradici. Společnost Bonhyang vycítila místo na trhu a rozhodla se z popela zesnulých vyrábět velmi vkusné barevné korálky. Podle jejího ředitele Bae Jae-yula je to vhodná alternativa k poněkud depresivním urnám. Tyto korálky navíc mohou mít další využití, například je lze vynést do společnosti jako krásný doplněk. Je to takové dva v jednom, pozůstalý tím za prvé udělá parádu a za druhé tak uctí vzpomínku na blízkou osobu. Navíc pokud by jen přeci někdo stál o pohřbení do země, nezabere moc místa. Podle Los Angeles Times bylo od roku 2010 zpopelněno téměř 70 % Korejců.

Zdroje: tv.idnes.cz, www.lifee.cz, www.bbc.com