Hum je město, v němž má trvalé bydliště jen o něco málo než dvacet lidí. Ti všichni ale mají velké štěstí, že mohou žít doslova v historii. Ačkoliv je tady jen několik málo domů ve třech ulicích, nebo lépe řečeno uličkách, najdeme tady samozřejmě i kostel, tedy dokonce hned dva. Aby bylo historické město kompletní, potřebuje svoje hradby. Ty má i Hum, dokonce se zdobenou bránou. Je pravdou, že obehnat hradbami těchto pár budov asi nebylo tak složité. Vejde se sem ale také hřbitov, a protože turisté chtějí nejen zážitky, ale také jídlo, byla v jednom ze zdejších domů zřízena stylová restaurace. A protože je tady toto všechno, může se Hum hrdě nazývat městem – nejmenším městem na světě.
Dobré místo pro život
Místo, kde dodnes starobylý Hum najdeme, bylo podle všeho ideální pro život již v dávné, dokonce předkřesťanské minulosti. Již tehdy bychom zde při cestách časem našli malou osadu, stále ale ještě nepodobnou dnešnímu kamennému městečku. To svoje obrysy začalo dostávat až v jedenáctém století. První zmínka o něm pochází z roku 1102 a o jeho pozdějším rozvoji víme, že se v polovině šestnáctého století dočkal nové zvonice a strážní věže. Mohlo by se zdát, že to všechno byla příprava k dalšímu rozšiřování města, ale k tomu nikdy nedošlo a město se ze svých hradeb ani v dalších letech nevymanilo. Dodnes tady můžeme najít jen pouhé tři řady domů ve dvou ulicích, to všechno na pozemku sto metrů dlouhém a třicet metrů širokém. I to ale k nevšednímu zážitku bohatě stačí.
Tři řady domů ve dvou ulicích – to je Hum
Hlaholice je tu doma
I když jde prakticky jen o maličkou osadu, která nějakým “omylem” získala statut města, býval Hum v době své největší slávy významným střediskem vzdělanosti, hlavně pro rozvoj hlaholice. Právě toto dnes již zaniklé písmo tady nejdeme zdánlivě na každém kroku. Staroslovanská abeceda zdobí stěny kostela, jsou jí psány zprávy pro příští generace na městské bráně, a dokonce i na domech můžeme najít nápisy, zaznamenané právě hlaholicí. Podle dochovaných zpráv tady pobýval i byzantský mnich Cyril, právě ten Cyril, který později s Metodějem putoval Evropou, aby šířili svoje písmo do dalších jejích koutů.
Pálenka podle receptu dávných druidů
Co by to bylo za místo, kdybychom si tady nemohli připít něčím výjimečným? Maličký Hum může nabídnout pálenku Bisku podle vlastního receptu, v níž kromě místních bylinek hraje hlavní roli jmelí. A protože receptura, nalezená samozřejmě v zápisu hlaholicí, pochází ještě od samotných druidů, kteří na tomto území hospodařili v pradávných dobách, věří nejen místní, že má mimo výborné chuti také zázračnou moc. Nebyla by škoda tohle místo při cestě po Istrii minout?
Zdroje: odditycentral, placesofjuma, random-times
